Na více než čtyřiceti výpravných panelech se vydáte po stopách tří českých expedic: první, studentská, se uskutečnila v roce 1995, na ni navázaly Hatun Mayu 1999 a Hatun Mayu 2000. V čele všech stál Bohumír Janský, tehdy docent a vysokoškolský učitel dvou peruánských univerzit. Na jedné z nich, Univerzitě San Marcos, dostal osudovou nabídku od renomovaného peruánského geografa Carlose Peñaherrery – prozkoumat prameny Amazonky.
Oprava po 300 letech
Výstava v Karolinu vás přemístí do jedenáct tisíc kilometrů vzdálené pramenné oblasti na severním úpatí pohoří Cordillera Chila na jihu peruánských And. Právě tam pramení čtyři horské toky, a právě tam se nachází řeka Carhuasanta, podle posledních hydrologických výzkumů hlavní pramen Amazonky. „Námi nalezený pramen je na jihu Peru v říčním systému řeky Ucayali. Ze skalní pukliny na úpatí vyhaslé sopky Nevado Mismi tu vyvěrá ve výšce pět tisíc sto padesát metrů nad mořem jako levý pramen řeky Carhuasanty. Pravým pramenem stejné řeky je jezero, které jsme v roce 1999 pokřtili na Lagunu Bohemia,“ vzpomíná Bohumír Janský.
Jezero dostalo jméno na počest u nás nepříliš známého jezuity českého původu Samuela Fritze, který se v hispánském světě proslavil jako autor první kvalitní mapy Amazonky. Právě on v roce 1693 označil jako pramen královny řek jezero Lauricocha, dnes tedy Laguna Bohemia.
U nás těžko představitelné, v Latinské Americe běžné: peruánská vláda za výzkum pramenů Amazonky a za dlouhodobou pedagogickou činnost na tamních univerzitách profesoru Janskému v roce 2007 vyjádřila poděkování udělením zlatého řádu – nejvyššího ocenění Za mimořádné zásluhy a šlechtickým titulem komtur.
Amazonka versus Vltava
Amazonku v Karolinu na okamžik doprovází i řeka Vltava. Děje se tak v rámci panelu zaměřenému na problémy povodí souvisejícími s kolísáním hladin. U Vltavy je to především vzpomínka na povodně v letech 2002 a 2013 a po nich realizovaná opatření regulující případnou povodňovou vlnu.
To v Amazonii hladina řeky každoročně kolísá až o jedenáct metrů. Tamní obyvatelstvo se režimu řeky přizpůsobilo třeba tak, že si obydlí staví mimo dosah zátopy, na kůlech či žije v plovoucích domech. I díky doporučení českých specialistů zakročila peruánská armáda proti nelegální těžbě zlata z říčních náplavů, které vznikly z původního pralesa zničeného pomocí jedovaté rtuti.
Proboha, co jste mi to udělal?
Na panelech nenajdete půvabný příběh z 11. července roku 2000: „Scházíme z hor a v údolí kolem 4500 metrů nad mořem vidíme dva vrtulníky, o kterých se domníváme, že jsou součástí peruánského vojenského cvičení. Vystupuje z nich a jde proti nám skupinka lidí, jeden z nich se mě polsky ptá – Proboha, co jste mi to udělal? Jsem profesor Pietowski z Newyorské univerzity a dva roky připravuji expedici společnosti National Geographic Society za dva miliony dolarů na stanovení pramenů Amazonky,“ vzpomíná dnes s úsměvem Bohumír Janský, který tehdy s rozpočtem 300 tisíc českých korun „žil“ s prameny Amazonky již 10 let.
Tým amerických vědců si to zkrátka nemohl „lépe“ načasovat – titulní stránky peruánských novin už dva týdny plnily články o partě nadšenců z Univerzity Karlovy v čele s Bohumírem Janským, kteří prameny nejdelší řeky světa právě nalezli a zmapovali.
Výstavy AMAZONKA je umístěna ve veřejně přístupných prostorách Karolina a počítá se s jejím trváním minimálně do května. Otevřeno je denně od 9 do 18 hodin.
Marcela Uhlíková
