Příběh jednoho takového králíčka se odehrál v Hovorčovicích nedaleko Prahy. Tam jej (aniž by věděla, o jaký druh se jedná) po ránu našla slečna Kateřina na zahradě pod oknem patrového domu. „Načepýřená světle zelenohnědá koulička s drobným černým zobáčkem a nezvykle zbarvenou hlavičkou seděla u zdi bez hnutí. Takové chování není normální, nejspíš mu není hej. Ihned zavolala o radu Pražskou zvířecí záchranku na číslo 774 155 185,“ uvedla Kateřina Landová. Nálezkyně záchrance sdělila, že našla ptáčka, „asi je to mládě, je tu schoulený a nechce odlétnout“. Na dotaz, zda má na hlavě sytě žlutý pruh, odpověděla, že ano. Podivila se, jak to na záchrance vědí.
„Jste za tento týden už asi pátý volající, jedná se o dospělého králíčka obecného. Je to náš nejmenší ptáček a akorát přelétají za teplem a potravou. Počasí jim moc nepřeje, tak jsou buď vyčerpaní, nebo bourají,“ odpověděli jí. A zeptali se, zda není někde poblíž prosklená plocha… Slečna Kateřina odpověděla, že ptáček je na zemi pod oknem a vůbec se nebojí. Ze záchranky ji informovali, že je možné, že do okna narazil. Dále se jí zeptali, zda se jí nezdá asymetrický, jestli nekulhá nebo nemá povislé křídlo… Na to odpověděla, že křídlo trochu povislé má. „Hm, to vypadá na naražení či zlomení křídla. Zkuste jej opatrně přemístit do kartonové krabice a dejte jej na chvíli do předsíně, kde bude mít klid, temno a trochu teplo, na zemi by ho mohlo něco sežrat. Uvidíme asi po hodině, po dvou, zda se nezlepší, popřípadě by se na to zranění už podívali v záchranné stanici. Do půl hodiny jsem u vás,“ informoval slečnu Kateřinu pracovník záchranky.
Obrázky či samolepky na oknech
„Příběh měl dobrý konec, králíček se po dvou hodinách v krabici od bot vzpamatoval z apatické kuličky na čile poskakujícího ptáčka a po dokrmení pár vymačkanými moučnými červy se už dožadoval svobody. Ještě jsme s ním vyjeli do lesoparku, kde je jehličnanů dost, a tam nám z krabice už frnknul sám,“ uvedla Kateřina Landová.
„Ne všichni ale mají takové štěstí. Nárazy do zrcadlících se ploch je jedním z nejčastějších příčin zranění u ptáků způsobené člověkem, a přitom tomu lze poměrně snadno předejít. Nejlépe je mít alespoň přízemní okna hezky špinavá, matná nebo lze plochu vizuálně „rozbít“ pomocí zvenku nalepených obrázků od dětí nebo speciálních průhledných samolepek odrážející UV světlo, ty pak ptáci vidí jako sytě modré a překážce se vyhnou. Samolepky ovšem musí být na ploše v dostatečné hustotě značící neprůchozí překážku. Na tvaru samolepky nezáleží, silueta dravce nevyplaší ani malého králíčka, zato vizuální překážku, co se nedá obletět, pták rychle vyhodnotí a oknu se lépe vyhne,“ dodala.
Vejde se do dlaně a přidává se k sýkorkám
Popsala, jak lze králíčka poznat, a jak četný byl na podzim jeho výskyt. „Se svými šesti gramy a asi sedmi centimetry i s ocáskem se skutečně vejde do dlaně, kde jej spíše tušíte, než cítíte. Letošní podzim proběhla nečekaně významná vlna sezónní migrace tohoto druhu, ovšem v kombinaci s poměrně nešťastným počasím docházelo ke komplikacím z vyčerpání či z nárazů do překážek. Nadprůměrné příjmy králíčků hlásily záchranné stanice pro volně žijící živočichy po celé republice, na Praze-západ nálezci volali Pražskou zvířecí záchranku ke zhruba deseti případům,“ řekla. S tím, že králíčci se s přicházející zimou stěhují o pár stovek až tisíc kilometrů na jihozápad za potravou a vhodnějším klimatem, často se zdrží i na delší dobu u lidských sídel, kde je tepleji a drobné mšice, larvy, pavoučci jsou ještě k nalezení.
„Cestují většinou v malých hejnech několika jedinců, přidávají se například i k sýkorám. Typicky je najdete v jehličnatém lese, kde se jejich žluté čírko krásně vyjímá oproti tmavě zeleným větvím smrků. Oblézají každičký záhyb ze všech stran, každé sousto se počítá. Při tak malé hmotnosti a výdeji energie v podstatě nelze dělat nic jiného než se neustále cpát nebo dřímat. Při migraci na delší vzdálenosti tak mohou rychle ztrácet energii či dokonce narážet z vyčerpání do překážek. A nejnebezpečnější překážkou je ta, co není vidět. Při zhoršených viditelnostních podmínkách, jako jsou podzimní ranní mlhy, jsou nezabezpečená okna zrcadlící okolní vegetaci iluzí, která pak stojí nejen králíčky pěknou ránu do hlavy. Otřesený pták pak sedne na zem, kde se může, ale také už nemusí z nárazu vzpamatovat,“ pokračovala.
Zvýšení šance na přežití
Zdůraznila však, že na zemi mu hrozí další nebezpečí, jako je prochladnutí a predátoři – kočky, psi, sojky, straky, krahujci, poštolky, v městských podmínkách i potkani… „Rychlá pomoc je tak velmi důležitá a jsou to právě nálezci, kdo mohou ptákům po nárazu významně zvýšit šance na přežití,“ uvedla. Při nálezu takového ptáčka nebo jiného volně žijícího živočicha (netýká se domácích mazlíčků – třeba koček nebo psů) je třeba zavolat na výše uvedený pohotovostní telefon 774 155 185. Pražská zvířecí záchranka poskytuje poradenství a zasahuje u případů volně žijících zvířat v nouzi na území hl. m. Prahy a na Praze-západ. Spolupracuje se stanicemi Velký Chlumec, Kladno Čabárna, záchrannou stanicí pro volně žijící živočichy Lesů hl. m. Prahy, záchrannými stanicemi Huslík u Poděbrad a Vlašim.
Provoz záchranky je částečně financován z podpory Magistrátu hlavního města Prahy a městských částí. „Provoz by ovšem nebyl možný bez podpory jednotlivých dárců, přispívajících na veřejnou sbírku Zvíře v nouzi – 33553322/0800 s variabilním symbolem 1111, darovat lze i zakoupením oblíbeného darovacího certifikátu na webu www.zvirevnouzi.cz,“ uzavřela Kateřina Landová.
