Mladé ženě, jejíž nahé mrtvé tělo se v roce 1975 našlo v lesíku Bažantnice v katastru obce Letňany, dlouho chybělo jméno. Neměla u sebe nic, díky čemu by ji mohli vyšetřovatelé identifikovat, a její tělo bylo už v takovém stádiu rozkladu, že její portrét nešlo otisknut v novinách, jak se obvykle v podobných případech dělá.
Kriminalisté podle krevních výronů a překrvení sleziny odhadli, že ji nejspíš někdo udusil, a její věk stanovili na 18 až 21 let. Na nedalekém hřbitově v Ďáblicích našli později rozházené ženské oblečení, na němž se nacházely vlasy oběti.
Doba smrti
Podle vývojového stadia larev hmyzu v těle mrtvé během pitvy určili den smrti zhruba na dva až čtyři týdny před nálezem mrtvoly. Přes rozsáhlé pátrání a porovnávání se seznamem pohřešovaných žen se však stále nedařilo určit, o koho vlastně jde. Kvůli slepé uličce ve vyšetřování byl proto případ koncem roku 1975 odložen.
O čtyři roky později se k němu vrátil detektiv Rudolf Čížek. Ten na základě údajů od hydrologů a meteorologů zjistil, že vlivem povětrnostních podmínek na místě nálezu mohlo k vraždě dojít i o dva měsíce dříve, než se původně domnívali vyšetřovatelé.
Navíc využil novou kriminalistickou metodu, při které se z kostí vypočítává síla měkkých tkání a na základě toho se pak zrekonstruuje hlava. Profesorka Tittelbachová z Karlovy univerzity tak mohla z lebky vymodelovat přibližnou podobu zavražděné ženy. Kriminalisté ji ještě přidali hnědé vlasy a konečně se mohli s jejím portrétem obrátit na veřejnost.
Osamělá dívka
A brzy přišly první výsledky. Přihlásil se jistý student, který v ní poznal Marii, která doučovala angličtinu a němčinu a pracovala v bohnické psychiatrické léčebně.
Marie byla osamělá věřící dívka, kterou pronásledoval starší muž. Čekával na ni před prací, osahával ji v kostele a pravděpodobně ji i znásilnil. Podle výpovědi jedné svědkyně měl podezřelý Roman F. pozvat Marii k sobě na chatu do Klánovic a tam po ní požadovat pohlavní styk. Když to odmítla, svázal ji a škrtil, a sám si pak omotal kolem krku lano s výhrůžkou, že se oběsí. Marie mu musela slíbit, že se za něj provdá.
Tyran a škrtič
Podobné chování u něj nebylo nic neobvyklého. Pětašedesátiletý muž byl už předtím dvakrát ženatý a obě své manželky týral, bil a škrtil. Jedna to s ním vydržela jedenáct let, druhá pouhé dva. Ale i ty dva roky pro ní byly černou můrou.
„Už po 14 dnech známosti po mě chtěl pohlavní styk. Když jsem odmítla, zavedl mě do lesíka za městem, kde mne škrtil a roztrhal na mně šaty. Pořád mě napadal, vyhrožoval, že nás oba zabije, pořezal mě nožem a škrtil,“ vypověděla policistům. „Rodiče mě odvezli do kláštera v Napajedlech, abych byla v bezpečí. Jenomže on mě tam našel a jednou, když jsme šly společně s dalšími schovankami na vlak, tak počkal u nádraží a postřelil mě na ruce a byl za to odsouzen. To bylo v jednačtyřicátým. Jenže dostal jen podmínku na pět let a já se bála dál. Sama si dnes už nedovedu vysvětlit, proč jsem si ho po tom všem vzala. Ovládal mě. Sliboval, prosil, ale týral mě. A rodičům řekl, že když si ho nevezmu, tak mě zabije. Tak nakonec se svatbou souhlasili. Taky se báli,“ doplnila. Jenomže to pak podle ní bylo ještě horší. Pořád si vynucoval pohlavní styk, i několikrát denně, a mlátil ji vším, co měl po ruce, až byla samá modřina.
Unikl spravedlnosti
I když byl nebezpečný pro své okolí, zejména pro ženy, které si vybral za oběť svého obtěžování, společnost ho nikdy důsledně neizolovala. Dokonce když ho roku 1970 jedna z jeho dalších obětí za týrání udala, znovu se vězení vyhnul a neskončil ani ve vazbě.
Detektiv Čížek si myslí, že kdyby za týrání svých obou manželek šel do vězení, Marie mohla žít. Nicméně ani za její týrání a s největší pravděpodobností i vraždu se Roman F. do vězení nedostal. Tři dny po zavraždění Marie totiž spáchal sebevraždu.
Stalking
je nevhodné chování, projevující se zejména opakovaným fyzickým sledováním, nechtěnými kontakty (dopisy apod.), dlouhodobým sledováním aktivit určité osoby a sbíráním informací o ní, případně nemístným oslovováním jejích příbuzných, přátel… Takový zájem cílenou osobu obtěžuje, narušuje její soukromí a vzbuzuje v strach; někdy ústí až v trestní stíhání pronásledovatele, stalkera. Stalker je až patologicky posedlý zájmem o osobu, kterou pronásleduje.
