Na planetě Zemi žije něco málo přes 7 miliard lidí. Součástí života těch šťastnějších je nejen rodina a zábava, ale také naše povolání. Některá jsou méně prestižní, jiná se zase těší veliké úctě. I když každá práce šlechtí, jedna má ve světě větší respekt než ostatní. Je jím věda, tedy konkrétně ti, kteří se jí zabývají – vědci. Jejich počet je vzhledem k populaci malý, jejich myšlenky a význam však veliké. A i když jsou to lidé jako my, působí často dojmem jak z jiného světa.
Jejich objevy jsou mnohdy úžasné a vliv většiny z nich přetrvává až dodnes. Věda ovšem není dokonalá, a i když jsme stále chytřejší a vzdělanější, jsou zde otázky, na které ani ti nejchytřejší z nás neznají odpověď. Zatím.
Co je to smrt?
Pohledů na smrt je asi tak stejně jako je na světě náboženství. Ta mají na smrt svůj jasný názor. Jestliže věřící se na definici smrti shodnou, vědci rozhodně ne. Jak ji definovat? Kdy člověk zemře? Poté co nám přestane bít srdce? Existují přeci případy, kdy srdce vykáže službu, ale orgány stálé pracují. Zároveň je dnes možné funkce srdce nahradit moderními přístroji, čímž ztratila své kouzlo hranice života a smrti. Možná je to poté, co se vaše orgány poničí tak vážně, že nahradit je ani není možné. Tradiční definice smrti podle Jamese Bernata vidí smrt jako současné vyřazení všech tří „systémů“: selhání oběhu krve, selhání funkce dýchání a nemožnou podporu životních funkcí.
Je vir živý?
Vir je unikátní právě v tom, že se nachází někde na pomezí živého a neživého organismu. V průběhu více než sta let, kdy byly objeveny, se dočkaly mnohých zařazení. Jako například jedy, biologické chemikálie, ale i formy života. A o to právě jde. Některé jejich vlastnosti se dají přirovnat k rysům živých organismů. Sem můžeme zařadit genetickou informaci, který v sobě každý vir má, nebo schopnost se přizpůsobovat nepříznivému prostředí, jakým je například lidský organismus. K provedení moha procesům jsou však odkázáni na jiné, tedy na jejich hostitelské buňky. Nejsou schopni se sami dělit, růst ani si vyrábět svoji vlastní energii. V roce 2014 to virolog Marc Regenmortel shrnul následně: „Jsou to neživé infekční entity, o nichž lze říci, že vedou přinejmenším vypůjčený život.“
Co bylo před Velkým třeskem?
S teorií velkého výbuchu, který stvořil náš svět se dnes většina vědců ztotožňuje. Jedinou otázkou je, co se stalo před ním? Odpověď pravděpodobně nikdy definitivně neprokážeme. Vždyť teorií je tolik! Možná náš vesmír vyrostl z jiného, staršího. Možná byl náš velký třesk jen jedním z mnoha prostorových expanzí.
Otázky a dilemata nedávající vědcům spát. Přestože odpovědi jsou daleko, to věda nás k nim může přiblížit.
