V roce 1923 se s Ottou Gutfreundem účastnil soutěže na výstavbu památníku na Vítkově (dostali jednu z 3. cen).
Pod vlivem Kotěry navrhl vlastní rodinný dům (Šrobárova 1839/38 na Vinohradech, 1924-26),
a střešovické vily (Střešovická 566/15, 1925-26, stavěl František Strnad; Na Hubálce 567/18,1926-27, stavěl František Vostřák a Dělostřelecká 553/17, 1926-29).
„Nejhezčí byla funkcionalistické vila v Tróji, tu ale zbourali v 70. letech, kdy tam byly postaveny ošklivé koleje Matfyzu od Karla Pragera,“ zmínil Zdeněk Lukeš.
V polovině 20. let 20. století zvítězil spolu s Emilem Králíkem v soutěži na výstavbu nového výstaviště v Brně a ve spolupráci se statikem Jaroslavem Valentou tu postavil funkcionalistický Obchodně-průmyslový palác, tzv. Pavilon A. Byl to tehdy ústřední pavilon monumentální Výstavy soudobé kultury. Konstrukce byla železobetonová, v maximální míře prosklená a dodnes působí velkolepě.
Kromě toho navrhl také budovy plynárny v Michli (1925–32).
Dále projektoval Penzion ADA (Plzeňská 2076/174 na Smíchově, 1932-34) a dům na místě slavné Jedové chýše (Apolinářská 445/6 na Novém Městě pražském), Ústřední skladiště Ministerstva pošt a telegrafů (Kolbenova 616/34a ve Vysočanech, 1934-35) a budovu bývalého Nejvyššího kontrolního úřadu, dnešní Ministerstvo vnitra na Letné (s Kamilem Roškotem a Janem Zázvorkou, 1935-39).
Josef Kalous zemřel 11. ledna 1958 v Brně.
Zdroje: Pavel Vlček: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2004; Zdeněk Lukeš, Neviditelný pes, 2006
