„Dříve jej poutávaly velikolepé scenerie přírodní a na konec se jeho obzor zúžil na průměr několika kroků. Havránek je skutečnosti blíže, nežli všichni jeho vrstevníci. To třeba bráti do slova. Čím starší je, tím více vidí. V každém referátu výstavním zaznívá po mnoho let týž refrén, že Havránkovy obrazy jsou malovány jako pod lupou.“ (K. B. Mádl)
Sobín neměl v průběhu své historie štěstí na větší kulturní památky. Kaplička se zvoničkou, Boží muka, dva obnovené kříže, hřbitovní kaple. To je vše. Asi proto Sobínští ke svým památkám tak přirostli.
Bohumír Roubalík – na svých obrazech se podepisoval jako Goda – se narodil 25. listopadu 1845 v Praze.
Před 170 lety přišel na svět český sochař a restaurátor Bernard Otto Seeling.
Malíř František Antonín Jelínek se narodil 8. března 1890 v Praze v Klimentské ulici č. 2 v rodině zlatníka Antonína Jelínka z Chrudimi a švadleny Alžběty Rožovské z Kosmonos. Zdá se, že byl vymodleným dítětem už osm let sezdaného páru.
Včera jsme vás seznámili s osobností českého krajináře Aloise Bubáka, žáka profesora Haushofera. Shodou okolností má dnes jubileum další jeho žák, Václav Kroupa, též Wenzel Kraupa. Na svět přišel 7. března 1825 v Praze, přesnější údaj jsem bohužel nenalezl.
Alois Bubák, malíř krajinář a ilustrátor, se narodil 22. srpna 1824 v Kosmonosích čp. 19 – tak čteme v matrice, byť teta Wikipedie mluví jinak.
Výstava obrazů Natálie Hlubučkové Soukupové a Vladimíra Hlubučka
v bubenečském Skleňáku na náměstí Svobody má jednu výhodu. Vzhledem ke koncepci galerie ji můžete vidět kdykoli od rozednění až do půlnoci.
„Obrazy Karla Černého jsou pro mne dramatem, zřetelně členěným ve tři jednání, ve tři citové vrstvy. Trojí přítomnost, přítomnost lidí, krajin a věcí docela obemyká i naplňuje jeho tvůrčí svět samotáře, svět v kruhu, bez začátku a konce. Nejsilněji tu na diváka doléhá svět jeho lidí, ať ve dvojicích nebo lidí osamělých, ztracených v příšeří, stmívání či temnotě, do níž jen z dálek prohořívají barevná světla, lidí chutnajících ostré doušky života, na jejichž dně je zahořklá pachuť smutku.“ (Jan Drda)
Otakar Španiel se zúčastnil dvakrát Letních olympijských her, kde soutěžil v uměleckých soutěžích, v disciplině sochařství – na LOH 1912 ve Stockholmu a LOH 1936 v Berlíně. Umělecké soutěže byly součástí olympijského programu mezi lety 1912 – 1948 a Československo na nich získalo jednu stříbrnou (skladatel Suk) a dvě bronzové medaile (sochař Obrovský a skladatel Křička). Ale to jen tak na okraj…