Václav byl synem malíře Jana Kroupy (1794 – 1875 v Praze), autora podobizen a četných oltářních obrazů v okolí Nižbora a Zbiroha a na Křivoklátsku a učitele kreslení ve šlechtických rodinách. Matkou byla Františka Rothbergová (1802 – 1876), měl ještě o rok starší sestru Josefu.
Václav Kroupa se vyučil základům malířského řemesla u svého otce a poté v letech 1841 – 1854 studoval na pražské akademii u Christiana Rubena (1805 v německém Trevíru – 1875 v rakouském Inzersdorfu) a Maxe Haushofera (1811 v Mnichově – 1866 v Starnbergu v Německu).
Po absolvování akademie si najal ateliér v hotelu U arcivévody Štěpána, kde pracoval společně s malířem Gustavem Poppem (1828 v Praze – 1858 ve Veltrusech). Během studií i později podnikl cesty po Čechách, Moravě, Haliči, Uhrách, Rakousku a Německu.
Vedle Josefa Mánesa a Antonína Dvořáka byl z prvních, kteří čerpali látky k obrazům ze života venkovského lidu – Vesnická svatba na Plzeňsku, Vozkové v karty hrající, Vykladačka karet, Pašeráci odpočívající před dřevařskou boudou, Scéna z lovu ad. Obraz Pila v Doubravském údolí (1875) si koupil bubenečský starosta Jan Schlöcht, jiný, Návrat myslivce (1854) zakoupil sám excísař Ferdinand pro obrazárnu v Zákupech – viz naši fotogalerie.
Kroupa se zajímal o lidové kroje, zejména z Plzeňska, jako jeden z prvních českých malířů maloval humorné žánrové scény, ale byl to humor trochu těžkopádný.
V krajinomalbě následoval příklad svého učitele Haushofera a volil romantické náměty jako lesní nebo venkovské idyly, pohledy na hrady a zámky, horské krajiny, ap.
Je autorem několika portrétů a portrétních studií – nejznámější je portrét spolužáka Adolfa Kosárka, nakreslený čtvrt století po jeho předčasné smrti.
Své ilustrace posílal do časopisů Květy a Světozor.
Později z podnětu některých šlechticů také maloval oltářní obrazy, například pro Dětenice, Starou Boleslav, Krnsko.
Na Jubilejní výstavě v roce 1891 vystavoval tři obrazy – Pohled na Nové Zámky, Zámek Houska a Na zámku v Kačině u Nových Dvorů.
Velký soubor jeho akvarelů a kreseb byl pak k vidění na II. výstavě českých mistrů 19. století v Krasoumné jednotě v Praze v červnu 1932.
Václav Kroupa zemřel 2. září 1895 v Praze, v domě Spálená 92/21, kde žil asi šedesát let. Příčinou byla rakovina. Pohřben byl na Olšanech (V-17,76), stejně jako jeho otec, ale v jiném hrobě.
Obrazy Václava Kroupy se nacházejí v Národní galerii v Praze, na zámcích Červený Hrádek, Libocovice, Veltrusy a na hradě Karlštejně.
Zdroj: František Jiřík, Ottův slovník naučný