Sedmnáctiletý mladík se otrávil na Olšanském hřbitově
Neděle na Olšanských hřbitovech v Praze začala tragédií. Sedmnáctiletý mladík zemřel při hlídání filmařského vybavení, pravděpodobně na otravu oxidem uhelnatým. Druhý muž skončil v nemocnici.
Olšanské hřbitovy
Primátor a jeho náměstkyně představili zrekonstruované hroby čtyř pražských představených
Na Olšanských hřbitovech pražský primátor Bohuslav Svoboda a jeho náměstkyně Alexandra Udženija slavnostně představili čtyři nově opravené náhrobky pražských starostů a purkmistra. Rekonstrukci zajistila příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy.
Mnichovo Hradiště adoptovalo olšanský hrob malíře a ilustrátora Františka Chalupy
Správa pražských hřbitovů spustila v roce 2013 projekt Adopce významných hrobů. Jeho smyslem je zapojit do péče o hroby výjimečných osobností veřejnost, a zastavit tak degradaci hrobů našich velikánů, kteří již nemají žijící příbuzné. Nezřídka se totiž stává, že hroby významných osobností jsou zanedbané, chátrají a sochy, které je dříve zdobily, se rozpadají. Opuštěným hrobům následně hrozí zrušení a přesun ostatků do společného hrobu.
Pomník napoleonských ruských důstojníků na Olšanských hřbitovech byl obnoven
Náhrobek napoleonských ruských důstojníků, který se celkem dvakrát stěhoval, prošel v letošním roce restaurováním a opět se skví v celé své kráse.
Místo cestování si lidé prohlíželi obrázky Karla Liebschera. Malíř je vodil po hradech i jižní Africe
Pro tvorbu malíře Karla Liebschera byl typický výběr scenérií, harmonie, důraz na technickou dokonalost i propracovanost. Až mu to bylo kladeno za hřích proti modernímu malířství, ale nezacházel tak daleko, jako Bedřich Havránek, s jehož tvorbou jsme vás seznámil před časem. Liebscher volil pro své práce malý formát, a těch jeho několik rozměrnějších pláten mu dalo za pravdu.
Měl být malířem písma, stal se z něj malíř akademický. Goda Roubalík
Bohumír Roubalík – na svých obrazech se podepisoval jako Goda – se narodil 25. listopadu 1845 v Praze.
Emanuel Max. Z řezbáře doutníkových špiček spolutvůrcem legendárního pomníku
Nejvýznamnějšími a také nejproduktivnějšími našimi sochaři ve druhé třetině 19. století, v období pozdního neoklasicismu a romantického historismu, byli v Praze a v podstatě i v Čechách bratři Josef a Emanuel Maxové.
Praha se postará o chátrající hroby svých slavných představených. Ty, které ještě jsou
Vedení Prahy bude věnovat zvýšenou pozornost péči o hroby svých bývalých představených, tedy purkmistrů, starostů a primátorů. Část těchto hrobů je nyní ve velmi neutěšeném stavu a chátrá, takže hrozí, že by časem zcela zanikly.
Také malíř a průkopník hokeje Herbert Masaryk podlehl epidemii. Během válek se jim dařilo
Člověk si řekne, že za doby války a epidemie je dobré se zašít někam na venkov na čerstvý vzduch. Ne vždy je to pravda. I přes vesnická nádraží jezdí vlaky a také vlaky plné nemocných lidí. To se patrně stalo osudným malíři Herbertu Masarykovi.
Karbaníci, pašeráci, věštkyně a „humorné“ žánrové scény. Svět obrazů Václava Kroupy
Včera jsme vás seznámili s osobností českého krajináře Aloise Bubáka, žáka profesora Haushofera. Shodou okolností má dnes jubileum další jeho žák, Václav Kroupa, též Wenzel Kraupa. Na svět přišel 7. března 1825 v Praze, přesnější údaj jsem bohužel nenalezl.
Druhý po Kosárkovi, kdo zaujal významné místo v moderním českém krajinářství. Oba dopadli stejně, upracovaní a nemocní
Alois Bubák, malíř krajinář a ilustrátor, se narodil 22. srpna 1824 v Kosmonosích čp. 19 – tak čteme v matrice, byť teta Wikipedie mluví jinak.
Jan Fischer. Tvůrce našeho nejslavnějšího kresleného seriálu jeho práce nakonec zabila
Narodil se 22. ledna 1907 na Královských Vinohradech (U Kanálky 1359/4) jako druhé ze čtyř dětí v rodině horního (důlního) komisaře.
Sochař Josef Mauder. Nebyl jen autorem romantického pomníku Julia Zeyera v Chotkových sadech
Josef Mauder se narodil 1. prosince 1854 jako nejmladší ze čtyř dětí v pražské měšťanské rodině krejčího v novoměstském domě čp. 940 (Jindřišská 22 x Růžová 4). Jeho starší bratři Jeroným (*1849) a Karel (*1852) byli zlatníky.
Nejstarší kostel na Žižkově je připomínkou několik století starých tragických událostí
Žižkov je znám především televizním vysílačem a nekonečným množstvím hospůdek a kaváren. Méně známou budovou je kostel svatého Rocha. Jedná se o nejstarší žižkovský kostel, jehož vznik se datuje do 17. století.
František Ženíšek namaloval první oponu Národního divadla, ta shořela spolu s ním. A co se stalo s jejím návrhem?
Byl součástí tzv. „Generace českého Národního divadla“, do níž patřili i Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, Vojtěch Hynais, Václav Brožík, Josef Tulka, Julius Mařák, Adolf Liebscher a další – generace vlasteneckých umělců, glorifikujících národní myšlenky. Jeho malířský styl plně odpovídal tehdy rozšířenému oficiálnímu vkusu, tvořil v akademicky uhlazené formě ovlivněné neorenesancí.
Vojta Bartoněk, malíř dojemných výjevů z pražských ulic
Tento veristicky orientovaný malíř pocházel z rodiny, v níž umělecké řemeslo představovalo obživu. Otec Václav byl lakýrníkem a děd František Rebec byl malířem porcelánu.
Hrob českého mechanika Josefa Božka nyní vypadá jako kolébka. Víte, kdo a proč hrob adoptoval?
V pátek byl na Olšanských hřbitovech slavnostně odhalen zrekonstruovaný hrob Josefa Božka, českého mechanika a konstruktéra, známého především konstrukcí prvního parního automobilu v českých zemích. Na adopci hrobu se podílelo České vysoké učení technické v Praze a Gymnázium Josefa Božka v Českém Těšíně.
Dušičkové dobrodružství: Zamkli mě na hřbitově. Jak se dostat z prekérní situace?
Pražské hřbitovy byly v dušičkovém období otevřeny až do 18 hodin, od soboty 4. října jsou otevřeny jen do 17 hodin. I přes prodlouženou otevírací dobu se často stávalo, že návštěvníci narazili na zamčenou bránu. Co dělat v takovém případě?