Jan Fischer. Tvůrce našeho nejslavnějšího kresleného seriálu jeho práce nakonec zabila

8.1.2020
Fefík
Další fotky

Maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Bubenči, na přání rodičů pak absolvoval Právnickou fakultu UK (1930).
Během studií strávil rok na Sorbonně v Paříži.
Právnické povolání vykonával jen půl roku.

Od roku 1928 začal kreslit pro některé časopisy hlavně vydávaných Melantrichem – České slovo, Star, Pražský ilustrovaný zpravodaj, Lidové noviny, Mladý hlasatel, později Vpřed, Kvítko, Pestrý týden a dalších.
Kreslil levou rukou a štětečkem, což je pro kreslíře komiksů netypické.
Formální umělecké vzdělání nikdy nezískal.

Proslavil se jako ilustrátor nejslavnějšího českého kresleného seriálu Rychlé šípy, otištěných v časopisech Mladý hlasatel (IV. až VI. ročník, 1938 – 1941, celkem 107 příběhů), 4 příběhy v Junáku (1945) a konečně pro časopis Vpřed (I. až III. ročník, 1945 – 1948, 102 pokračování).
Ilustroval také první dva romány o Rychlých šípech Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří.

Karikaturista Karel Šmíd šel ve stopách Adolfa Hoffmeistera. Ale uměl i pěkné krajinky

V roce 1936 se oženil, s manželkou Věrou, rozenou Pražákovou, a třemi dětmi žili v rodinné vile v Motole (Podhorská 165/3).
Tvořil v ateliéru na Malé Straně na Újezdě.

Za německé okupace byl činný v ilegální skupině V boj, publikoval karikatury v ilegálních časopisech a ve svém ateliéru jistou dobu ukrýval ilegální vysílačku. V roce 1942 jen náhodou unikl zatčení.
V roce 1942 vystavoval své olejomalby a kolorované kresby v Jičíně, o rok později v Rubešově galerii v Praze.
Po válce působil jako tlumočník v zajateckém táboře, než se v roce 1946 vrátil k přerušené spolu práci s Jaroslavem Foglarem (1907 v Praze – 1999 tamtéž).

Hugo Boettinger. Kreslířská část jeho práce má význam kulturní i historický, jeho dílo malířské je spíš osobním krédem

Po zákazu Rychlých šípů ještě pro časopis Vpřed kreslil seriál Jiskrovci (1948 – 1950).
Fischer odmítl kreslit politické karikatury do humoristického týdeníku Dikobraz.
Vystřídal několik dělnických zaměstnání v sodovkárně, autolakovně, v Meoptě Košíře pracoval jako retušér obrázků pro prospekty.
K původní profesi se vrátil po 1956, dva roky poté byl přijat do Svazu výtvarných umělců a mohl ilustrovat knihy pro nakladatelství Naše vojsko, Státní tělovýchovné nakladatelství a Mladá fronta. Publikoval kresby v Družstevních novinách, Československém sportu, Lidové demokracii, Světě práce.
Připravoval scénář pro satirický kreslený film, který již nerealizoval.
Zemřel 8. ledna 1960 na zápal mozkových blan; nachladil se, když jel v zimě na motocyklu bez helmy odevzdat kresby, aby stihl uzávěrku.

Jaroslav Foglar po smrti Jana Fischera nechtěl v komiksu pokračovat, přesto v roce 1968
uspořádal jakýsi konkurz na kreslíře Rychlých šípů, ze kterého vyšel vítězně Marko Čermák (*1940 v Praze).

FOTO: Jan Fischer a Rychlé šípy

Jan Fischer a Rychlé šípy - 1 DSC04122Jan Fischer a Rychlé šípy - 2 fischerJan Fischer a Rychlé šípy - 3 DSC04123Jan Fischer a Rychlé šípy - 4 DSC04128Jan Fischer a Rychlé šípy - 5 DSC04133
Další fotky
Jan Fischer a Rychlé šípy - 6 DSC04117Jan Fischer a Rychlé šípy - 6 DSC04126Jan Fischer a Rychlé šípy - 6 DSC04138Jan Fischer a Rychlé šípy - 7 DSC04141Jan Fischer a Rychlé šípy - 8 goJan Fischer a Rychlé šípy - 9 P1670937Jan Fischer a Rychlé šípy - 99 P1670938Jan Fischer a Rychlé šípy - 0 DSC04116

Zdroje: Václav Nosek, Biografický slovník; Wikipedie



Nepřehlédněte