Místo cestování si lidé prohlíželi obrázky Karla Liebschera. Malíř je vodil po hradech i jižní Africe

22.4.2021
Fefík

Český krajinář a ilustrátor Karel Liebscher se narodil v rodině hospodářského úředníka Josefa Liebschera (1819 – 1877) a Marie rozené Fischerové (1816 – 1896). Nebudeme teď na chvíli věřit Wikipedii, ale matričnímu záznamu – ten říká, že na svět přišel 23. února 1851 v domě Vodičkova čp. 703 (v místě dnešního č. 704/36). Měl tři bratry, Josefa (*1847), Františka (1852 – 1935) a Adolfa (1857 – 1919 v Potštejně), František i Adolf byli také malíři.

Rodina se ráda a často stěhovala, v dokumentech od roku 1852 vidíme adresy: Jungmannova 18/3, Jeruzalémská 14 X Opletalova 31 (tady se narodil Adolf), Václavském nám 796/42 X Štěpánská (dnes je tu velký palác Komerční banky), Václavské náměstí 837/17, Štěpánská 619/28, v roce 1873 uvádějí adresu Staré město čp. 70, kde už jednou pobývali a kde se narodil Josef – dům stál zhruba před pivnicí U Rudolfina. Nakonec zakotvili na Smíchově v dnešní Kroftově 341/16.

Chuchelští výletníci ho dennodenně vídávali, jak studuje nebe. Malíř Bedřich Havránek

Karel Liebscher vystudoval reálku v Mladé Boleslavi, architekturu na pražské technice a jeho prvním zaměstnáním bylo místo asistenta stavebního odboru. Nepracoval ani rok a propukla u něj nervová porucha. Lékaři doporučili klid a lázně, pacient poslechl. Za pobytu v Lázních Jeseník, Kostelci nad Ohří, Táboře a Letinách studoval přírodu a začal se naplno věnovat krajinomalbě.

První ilustrace uveřejnil v roce 1879. Pak už mohl cestovat i po jižní Evropě, maloval například na Istrijském poloostrově a navštívil rovněž Bosnu a Hercegovinu.

Učitele přitom neměl vlastně žádného, vedl ho jen vlastní cit, aby nevýhodu trochu umenšil, několik měsíců roku 1883 studoval na vídeňské malířské akademii u prof. Eduarda P. von Lichtenfelsa.

V roce 1884 se oženil Emou Procházkovou z Roudnice (*1854), měli tři dcery, dvojčata Ludmilu a Zdenku a pak Miladu.

Vraž tam skálu a hrad! Receptář malíře – romantika Huga Ullika

Roku 1885 vystavil kolekci 128 obrazů a studií na výstavě Krasoumné jednoty v Praze. Tématem jeho prací byly významné české památky. V roce 1887 vystavoval v pražské Galerii Ruchu a založil soukromou malířskou školu.

Liebscherova talentu využilo vydavatelství Jan Otto, které uveřejnilo řadu ilustrací v časopise Zlatá Praha, malíř ozdobil také cestopisy dr. Emila Holuba o jižní Africe, monumentální a nedokončené Čechy a Sedláčkovy Hrady a zámky české. Prováděl výzdobu schodiště Městského muzea v Praze a v roce 1889 vystavoval v Kutné Hoře se svým bratrem Adolfem.

U příležitosti Jubilejní výstavy v Praze (1891) vytvořil s bratrem Adolfem a Vojtěchem Bartoňkem (1859 v Praze – 1908 tamtéž) impozantní diorama, zobrazující boj pražských studentů se Švédy na Karlově mostě v roku 1648. Vystaveno bylo v neogotickém pavilonu Klubu českých turistů, imitujícím zbořenou vyšehradskou bránu Špička. Do pavilonu přišlo přes 218 tisíc návštěvníků, pavilon byl po výstavě přemístěn z bubenečského výstaviště na vrchol Petřína, kde – doplněn bludištěm – stojí dodnes.

Po narození dvojčat v roce 1885 zůstal Karel v bytě na Smíchově, ostatní rodina se různě rozestěhovala. V roce 1889 pak šli do Lipové 447/9, brzy do Žitné 562/10, poslední adresou (od roku 1895) byla Školská 693/28 (uvádím dnešní orientační čísla).

Zemřel doma 20. dubna 1906 na podceněný edém plic, pohřben byl na Olšanských hřbitovech (006-3-213).

Zdroje: Vilém Weitenweber, Zlatá Praha, 1885, Zlatá Praha 1906; Alois Rula, PPK



Nepřehlédněte