Filmaře ale zámek lákal už za první republiky. V roce 1937 v prostorách zámku natočil herec a režisér Hugo Haas s Adinou Mandlovou film Děvčata nedejte se. V tomto snímku zámek představoval dívčí penzionát v Dubici. Jeden z nejsledovanějších polistopadových seriálů Pojišťovna štěstí se tu natáčel dokonce několik let, od roku 2005 do roku 2008.
Letní sídlo prezidenta Masaryka
Kromě toho, že hlubošský zámek sloužil jako filmová nebo televizní kulisa, byl také prvním letním sídlem prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, který zde s rodinou pobýval v letech 1920 až 1921, než se prezidentským letním sídlem stal zámek v Lánech. Masarykův pobyt na hlubošském zámku připomínala v letech 2001 až 2010 stálá expozice věnovaná jemu a jeho ženě Charlottě, kterou vybudovali potomci rodiny Kolaříků, kteří panství v roce 1925 koupili a žili zde až do roku 1948, než jim byl zámek zestátněn. Bylo možné si prohlédnout bývalou Masarykovu pracovnu a salonek jeho manželky. Dnes ale není budova zámku veřejnosti přístupná.
Psudorenesanční zámek s anglickou zahradou
Původně v Hluboši stávala středověká tvrz, přestavěna v roce 1546 na zámek. Žili zde Slavníkovci, Přemyslovci, Buzicové, Hochbergové z Hennersdorfu i Oettingen-Wallersteinové, když v roce 1872 zakoupil panství Hluboš bavorský kníže Karel Bedřich Oettingen-Wallerstein a zahájil významnou přestavbu Začala významná přestavba v pseudorenesančním romantickém slohu a tento ráz objektu přetrval dodnes, Wallersteinové se však netěšili ze svého oblíbeného sídla příliš dlouho, po vzniku samostatného Československa jim byl zámek odebrán, neboť se na něj vztahovala tzv. Pozemková reforma, která vyvlastňovala majetek německé šlechty.
Zámek je dnes rozlehlá, trojkřídlá dvoupatrová stavba, k níž je na východě připojeno ještě přízemní spojovací křídlo s nefunkční kaplí sv. Kříže. Jižní průčelí má osový rizalit s vysokým pilastrovým řádem a předloženým vnějším schodištěm, severní fasáda má uprostřed zasklenou arkádu s terasou na střeše. Fasády vrcholí atikami s balustrádou a obloukovitě zakončenými štíty. Ve velkém sále v přízemí jsou zachované nástropní malby. Koncertní sál je doplněný dvěma zachovalými krby a v loveckém salonku byla expoziceí o dějinách myslivosti. V horním křídle zámku byl pak přístupný apartmán s malou jídelnou, společenským salónem a ložnicí, který patřil poslednímu majiteli Hluboše Josefu Kolaříkovi. Na jedné z chodeb byla instalována heraldická expozice Úvod do světa erbů, další expozice dokládala historii hlubošského parku, který byl okolo roku 1800 jednou z nejstarších botanických zahrad v Čechách a rozkládá se na ploše pěti hektarů.
Za první republiky sídlo rodiny Kolaříků
Do roku 1989 sloužil zámek postupně jako kasárna, ubytovna pro dělníky v uranových dolech a střední škola s internátem. Po roce 1990 byl hlubošský zámek navrácen původním majitelům, potomkům příbramského továrníka Josefa Kolaříka. Ti se snažili o obnovení jeho zašlé slávy, ale nakonec byl zámek pro veřejnost uzavřen. Důvodem byly především ztráty z provozu, neboť údržba zámku a parku byla velmi nákladná, údajně dva miliony korun ročně, a příjmy byly mizivé. Tak se staří majitelé rozhodli zámek prodat. Úvodní cena byla sto milionů korun, ale protože se nikomu nepodařilo dát dohromady tolik peněz, klesla cena zámku na nejprve na čtyřicet milionů a později až na sedmnáct milionů.
Zámek má nového majitele
Je jím od konce loňského roku společnost Zámek Hluboš s.r.o. z Prahy, která má se zámkem spolu s brněnskou společností Revenium, z.s. veliké plány, když po rekonstrukci by ho chtěl otevřít nejen kulturním a společenským akcím, ale i lidem s postižením, pro něž by tu měly vzniknout sociální byty i chráněné dílny. Obě společnosti mají společný cíl a sice zachránit historickou budovu a vrátit do ní život. V plánu mají rovněž třeba vlastní výrobu i netradiční služby – od výroby lahůdek přes originální výstavy až po zámecké svatby pro lidi se zdravotním postižením.
Práce na obnově začaly
Už na začátku letošního roku začaly opravy a přestavba konírny na chráněná pracoviště zaměstnávající lidi s různými formami postižení, na manufakturní výrobu a minipivovar. Dochází také k dílčí rekonstrukci sociálního bydlení pro budoucí zdravotně postižené zaměstnance zámku. V plánech je i oprava budovy zámku z důvodu záchrany tohoto historického objektu a opětného oživení společenské, kulturní a odpočinkové funkce. Úpravy čeká i park. „Náš nový spolek Revenium dostal úžasnou možnost vytvořit tady během několika let fungující sociální podnik. Teď je nezbytně nutné zámek a zahradu připravit na rekonstrukci,“ říká Hana Potměšilová ze spolku Revenium.
Zároveň dodává, že pokud by se k nám chtěl někdo ze čtenářů přidat, pak začínají 19. května před 9. hodinou ranní s tím, že zájemci by se měli registrovat na email [email protected].
