„Zer je příběh Newyorčana Jana a jeho turecké babičky Zarife, kteří se vidí poprvé v době, kdy Jan je už dospělý a zarife přijíždí do USA na operaci rakoviny plic. Zanechává Janovi píseň v kurdštině, píseň o dívce Zer a pastýři, píseň o velké lásce. Jan studoval hudbu, rock and roll, pochopil ale, že musí najít svoji kurdskou hudbu. Po babiččině pohřbu se vydává na cestu do Dersimu v Kurdistánu, na místo, kde v roce 1938 byly tisíce alevitských Kurdů zmasakrovány tureckou armádou. Během této cesty najde kromě písně především sám sebe – jako potomka děvčátka, které kdysi přežilo dersimský masakr,“ uvedla Kunšteková-Maříková pro Náš REGION.
Traumata je možné zpracovat
„K filmu ZER Jsem se dostala přes německé známé, kteří mě pozvali na premiéru do Berlína. Při výstřelech a následném tichu jsem si vzpomněla na vesnici Lejčkov, ležící nedaleko mého rodného Chýnova v jižních Čechách. Tam Němci, prchající na konci války před Rudou armádou, pobili čtyřiadvacet obyvatel vesnice, stříleli po všem živém, vypálili vesnici. Chtěla jsem, aby film ZER byl promítán i v České republice. I když je na pozadí tragédie, je to film plný naděje, že traumata je možné zpracovat,“ dodala. Na premiéře se seznámila s režisérem, zajistila od něj vysílací práva na film i hudbu, připravila české titulky (překládala z angličtiny, kterou učí) a začala kontaktovat kina s žádostí o promítání.
Jak těžké je přesvědčit kina?
„Obvolávala jsem je, je totiž neblahým zvykem, že na maily se neodpovídá. Jediného, koho to zatím zaujalo, bylo kino Aero na Žižkově. Česká republika je zatím jedinou zemí východní Evropy, kde bude film uveden. Jinak byl promítán v Německu, v Holandsku, ve Spojených státech, bude promítán ve Francii nebo v Japonsku. Od Kazima jsem vysílací práva sehnala snadno, nedělá to na kšeft, jde mu o to, aby film vidělo co nejvíc lidí,“ odpověděla. I jí o to jde, proto se do toho vrhla coby dobrovolnice, po své práci. Trápí ji totiž i dnešní situace Kurdů, kteří podle jejích slov, za mlčení všech velmocí, opět zažívají genocidu. Nedávno byl tureckou armádou dobyt jejich domov – syrský Afrín.
Aktivní kurdská menšina žije i v Praze, Kunšteková-Maříková je s některými pražskými Kurdy v kontaktu, část z nich by měla na českou premiéru filmu ZER přijít. V hlavním městě jsou pořádány i demonstrace na podporu Kurdů, o kterých Náš REGION opakovaně informoval. Pochod za Afrín se v metropoli uskuteční ve čtvrtek 28. března, sraz je v 17.30 hodin na náměstí Republiky. Akci pořádá Iniciativa Ne Rasismu!.
