zavřít mapu
Před dvěma roky projednalo Zastupitelstvo Městské části Praha 8 návrh studie změny k územnímu plánu projektu Rohan City na Rohanském ostrově. Jde o první kroky k revitalizaci karlínského brownfieldu. Totéž čeká Florenc, Smíchov, Žižkov a Bubny. Hlavní město schválilo vybudování nových rezidenčních i komerčních budov, vytvoření přírodního parku, obnovení ostrova i říčního ramene, také se však jedná o betonárku a rekonstrukci Libeňského mostu.
„Území Rohanského ostrova je dlouhá léta zanedbanou krajinou brownfieldů. Chceme, aby se ostrov proměnil v plnohodnotnou část města,“ popsal situaci těchto pražských míst, jedněch z nejzanedbanějších, starosta Prahy 8 Roman Petrus. Studie počítá zejména s nízkoenergetickými byty. K podpisu dohody se společností Sekyra Group ještě dodal: „Občanská vybavenost musí být na prvním místě.“
Ohledně urbanistické studie se městská část na osmičce obrátila na ateliér Hnilička Architekti, zadavatelem byly Rada hl. m. Prahy a Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Se zástupci společnosti Sekyra Group a IPR se pak vydali zájemci a zástupci z řad veřejnosti na komentovanou prohlídku lokality s odbornými výklady. Nyní se připravují podklady pro soutěž.
Společnost Sekyra Group, která je spoluzakladatelem České rady pro šetrné budovy, je aktérem našeho realitního trhu již 20 let. Realizovala bezpočet úspěšných projektů výstavby rezidenčních i komerčních objektů pro Českou spořitelnu, Nestlé, Skansku, postavila nebo zrekonstruovala 7 tisíc bytových jednotek, byla velmi úspěšná s projektem Národní technické knihovny, který byl oceněn jako nejlepší Stavba roku 2004. Její myšlenky ohledně energetických šetrných budov jsou dnes velmi aktuální. To potvrdil i výkonný ředitel společnosti Sekyra Group Leoš Anderle, který řekl: „Naším společným zájmem je rozvoj a podpora bydlení v širším centru Prahy.“
„Projekt přinese také ochranu města před povodněmi, „ vysvětlil další devizu řešení tohoto brownfieldu náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček. Povodeň v roce 2002 v Praze poškodila hlavně Karlín. Od té doby se v karlínských ulicích mnohé změnilo, ale na rohanský bulvár a riviéru město teprve čeká. Součástí nového parku bude nejen korzo o šířce 40 metrů, ale také dlouhý zelený pás, Rohanská alej.
Uliční fronta domů o stejné výškové úrovni domů se směrem k řece rozvolní a otevře se výhledům do zeleně, kterou budou domy chránit od hluku. Domy se budou jmenovat Diamanty, a to proto, že budou mít diamantové půdorysy a pomocí mnoha lodžií nabídnou zelené výhledy na panorama Prahy. Zároveň budou mít originálně řešené interiéry, hlavně schodiště. Autorkou návrhů exteriérů a interiérů budov je slavná architektka prof. ing. arch. Eva Jiřičná, CBE, členka Royal Academy of Arts, a architekt ing. arch. Petr Vágner, AI-DESIGN. Jde zde o 102 bytových jednotek.
Architektka Jiřičná, „královna kovu a skla“, říká : „Sklo má tu výhodu, že ho může vždycky někdo trošku vyčistit…Sklo, to je světlo.“ Je dcerou architekta. Vystudovala ČVUT a pak studovala v ateliéru Jaroslava Frágnera na AVU. Dnes má kromě pražského atelieru i druhý v Londýně. Od roku 1996 je profesorkou na VŠUP v Praze, od roku 1997 členkou Royal Academy of Arts, od roku 1999 má spolu s Petrem Vágnerem ateliér v Praze. Podílela se na interiéru tančícího domu, na zlínském kongresovém domu i univerzitním centru, na Nové oranžérii v Královské zahradě na Pražském hradě. V Anglii spolupracovala s Richardem Rogersem, vyprojektovala například brightonský přístav.
Za toto a další díla obdržela Řád Britského impéria a u nás Státní cenu ministerstva kultury ČR za rok 2009. Nyní také navrhla zástavbu Centra Nového Žižkova s „rozvlněnými věžemi“. Architektka zvítězila v mezinárodní soutěži, do které se přihlásilo 30 zemí.
“Design se vyvinul v souladu s technologií tak, aby byl výsledek nejenom esteticky zajímavý, ale také odpovídající nejvyšším technickým možnostem,” vysvětluje naše největší architektka, proč volila poměrně nákladné řešení rozvlněných balkonů. Při přednáškách a diskusích v odborných kruzích i pro veřejnost se zamýšlí, jak v Praze zajistit bytovou výstavbu. Buď výstavba expanduje do okolní krajiny, což se nám nelíbí, anebo expanduje do výšky, což se nám také nelíbí už proto, že jsme Pražané a žijeme v Praze „stověžaté“. Ale ty historické věžičky, to je něco jiného. Výškové limity hlídá UNESCO. A pak je tu ještě jedna možnost, moderní výstavba v revitalizovaných územích bývalých zanedbaných brownfieldů. „Neobejde se to však bez konstruktivních dialogů,“ jak paní architektka dodává.
