Zapomenutí hrdinové Pražského povstání. Britské vojáky uctí pamětní deska

3.5.2021
Redakce

Pamětní deska bude umístěna na budově školy Na Smetance „jako trvalé vyjádření úcty nejenom zmíněným britským vojákům, ale také všem, kteří se Pražského povstání zúčastnili“, uvedlo velvyslanectví.

Na příběh britských vojáků Thomase Vokese a Williama Greiga ambasáda upozornila loni ve speciálním videu. Do Prahy dorazili krátce před vypuknutím povstání po útěku z německého zajetí. Pražským povstalcům začali záhy pomáhat, podíleli se například na lsti, kdy se vydávali za předvoj britských výsadkářů a pohrozili německé jednotce náletem, pokud se povstalcům nevzdá. Němci v budově školy Na Smetance poté souhlasili s klidem zbraní a následně i kapitulovali a odevzdali povstalcům své zbraně. Greig se také ve vysílání československého rozhlasu obrátil v angličtině na spojence a žádal je o pomoc pro Prahu.

Poslední chvíle druhé světové války u nás: Nebylo to jen Pražské povstání

Podle historika Vojenského historického ústavu (VHÚ) Jindřicha Marka se do Pražského povstání na české straně řada cizinců. Nejpočetnější silou byli příslušníci Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, kteří bojovali po boku Němců proti stalinskému Rusku a na sklonku války pomohli českým povstalcům. Například v Libni ale bojovali i Rusové, kteří nepatřili k takzvaným vlasovcům. Do Prahy se dostali poté, co uprchli z německého zajetí nebo je z něj osvobodili čeští vlastenci.

Marek v knize Barikáda z kaštanů uvedl, že početnou skupinou mezi barikádníky byli Bulhaři. Aktivních bojů se zúčastnilo několik desítek mužů, kteří v protektorátu pracovali většinou jako zahradníci. Několik jich v bojích padlo, pochováni jsou na Olšanských hřbitovech. Bubenečské nádraží bránila četa Poláků, kteří uprchli z koncentračního tábora v Litoměřicích, kam byli převezeni z Osvětimi. Mezi barikádníky byli i Francouzi a Jugoslávci. Přístupy do Prahy bránili také Italové a v bojích ve Vysočanech a Holešovicích se vyznamenal nizozemský námořník Christiaan Noorlandt.

S ošetřováním zraněných dobrovolně pomáhali i němečtí lékaři, jedním z nich byl vojenský zběh Wilibald Richter. Na stranu povstalců se postavilo i několik rakouských vojáků. „Podle některých tvrzení se povstání měl zúčastnit dokonce i jeden Etiopan,“ poznamenal Marek.

adp/ČTK



Nepřehlédněte