V kolika letech jste začala s aerobikem? Kdy a jak se zrodil nápad, že se budete věnovat právě závodnímu aerobiku?
V našem klubu, ve kterém trénuji pořád, jsem nejprve začínala s gymnastikou. Viděla jsem se ale ve starších holkách, které se věnovaly aerobiku, takže jsem začala s fitness aerobikem, později se sportovním. Poprvé jsem závodila, když mi bylo asi osm.
Pamatujete si, jak to tenkrát dopadlo?
To už si tak úplně nepamatuju, ale vím, že jsem nejprve začínala s team show. Bylo to spíš takové skupinové cvičení a vyhráli jsme mistrovství České republiky. Postupem času jsem začala soutěžit i ve sportovním aerobiku.
Domů chodila s brekem
Jak je to vlastně s aerobikem? Existuje fitness a sportovní aerobik, jaký je mezi nimi rozdíl?
Největší rozdíl mezi fitness a sportovním aerobikem je v tom, že sportovní aerobik je hlavně o síle a o dynamice. Sportovní aerobik se víc podobá gymnastice. U fitness aerobiku se ta síla, kdy se zvedáme na rukou a jsou tam právě ty gymnastické prvky, nepoužívá. Fitness aerobik je vlastně ve skupině, pohybujeme se jen těmi aerobními částmi a je to spíš tematické cvičení.
Co pro vás bylo na začátku, když jste s aerobikem v těch šesti letech začínala, nejtěžší?
Pamatuji si, že jsme domů často chodili s brekem, protože jsme začínali posilovat jako malé děti. Nebylo to jen o koordinaci našeho těla, ale museli jsme hodně dřít, stejně jako mnohem starší holky. Pamatuji si, že jsem se často ráno budila s bolestmi břicha, bolely mě ruce, nohy… Nevzpomínám si ale, že by mě to někdy nutilo skončit, ten sport mě bavil, protože byl všestranný.
Opravdu jste někdy neměla, třeba ani později, chvíle, kdy jste to chtěla vzdát?
Dřív si vůbec nepamatuji, spíš až teď, jak ten sport začíná být psychicky těžký. Hlavně právě spíš z té psychické než z fyzické stránky. Snášet to, že se musím někdy kousnout a jet i přes tu velkou bolest, bývá psychicky náročné. Ale že bych úplně skončila, to ne. Vím, že bych si to vždycky rozmyslela a stejně bych se vrátila.
Trenérka je sportovní vzor
Měla jste nebo pořád máte nějaké sportovní vzory?
Jako sportovní vzor mám hlavně asi svoji trenérku, která mě musí motivovat každý trénink. A pak je to z Austrálie Allira Bull, která hned pětkrát za sebou vyhrála mistrovství světa, teď už vlastně v mé kategorii, 17 a více let. I když je to tedy moje soupeřka, tak stále je můj největší sportovní vzor.
Jak často musíte trénovat, abyste byla ve formě?
Jeden trénink trvá většinou hodinu a půl až dvě hodiny. Trénuji už i dvoufázově, to znamená dvakrát týdně ráno a večer. Odpoledne ale trénuji pětkrát až šestkrát týdně.
Takže trénujete skoro každý den?
Ano, trénuji opravdu skoro každý den. Jeden den volna ale vždycky musí být.
Ve volnu regeneruje
A jak vypadá takový den volna, co si dopřejete?
Většinou musím přemýšlet nad tím, že bych se měla trošku zregenerovat. Jdu do nějaké sportovní regenerace, jako je kryosauna, plavání nebo fyzioterapeut. Někdy si také udělám volno a jdu s kamarády ven, ale to bývá hodně málo, spíš jen výjimečně.
Zbývá vám vůbec nějaký čas právě na ty kamarády nebo nějaké jiné zájmy, záliby?
Mám většinou takové kamarády, kteří mě znají a jsou také sportovci, takže si už vyjdeme vstříc. Na nějaké další zájmy nebo třeba kino mi moc času ale nezbývá.
Už si nedovedu představit žít bez divadla, říká Natálie Grossová. Zahraje si v muzikálu Fantom opery
Je nějaký rozdíl mezi „normálním“ tréninkem a tréninkem v době, kdy nacvičujete novou sestavu nebo se připravujete na šampionát?
Určitě. Naše příprava je většinou rozdělená, kdy půl roku trénujeme techniku, posilujeme, chceme se naučit nové prvky. A druhý půlrok se připravujeme na ten určitý závod, kdy trénujeme hlavně ty sestavy. Chodíme také běhat, abychom tu sestavu udýchali fyzicky.
Aerobik je spjatý s hudbou a pěknými kostýmy. Jak důležitý je podle vás výběr hudby, na jakou hudbu cvičíte nejraději?
Každý má jiný vkus. Někdo má radši novější skladby a někdo ty starší. Já jsem odmalička většinou na starší hudbu, na takové ty ohranější skladby, které mě tak nějak motivují. Důležité pro mě je, mít takovou bláznivou, rytmičtější hudbu, aby mě popoháněla.
A jakou hudbu ráda posloucháte ve volném čase?
Většinou také ty starší skladby, někdy poslouchám i novou, současnou hudbu. Většinou si v tomhle s ostatními moc nerozumím, protože raději mám hudbu, která zněla asi tak v době, kdy závodila Olga Šípková, ta je mi bližší.
Jak je to s kostýmy. Podle čeho si je vybíráte, radí vám někdo?
Kostýmy si navrhuji buď sama, nebo s trenérkou. Pak si je nechávám šít na míru, aby mi to sedělo a abych se v nich cítila dobře.
Dosáhla jste řady úspěchů, jste několikanásobnou mistryní Evropy i světa. Kolik těch titulů vlastně máte?
Ono je to v každé kategorii jinak. Na mezinárodních závodech jsem začínala v týmech. Závodila jsem v pětici, pak i ve trojici a nakonec sama. Poslední dva roky se umísťuju nejlépe sama, v kategorii jednotlivců. Mistryní světa jsem se stala čtyřikrát. Jednou ve trojici, jednou v pětici a poslední dva roky právě v té kategorii jednotlivců.
Vítězství je úžasné
Jaký je to pro vás pocit stát na stupních vítězů?
Pro mě je to něco úžasného. Vždycky jsem to strašně prožívala. Už když jsem třeba jen po prvním kole viděla na papíře, že jsem první, a věděla jsem, že musím to druhé kolo obhájit, bylo to pro mě něco hrozného a pokaždé jsem to obrečela. Moc se ale na ten pocit těším, že vlastně můžu závodit. A pak ještě, když se povede výsledek, tak to se klepu ještě dva dny.
Co na vaše úspěchy říkají vaši nejbližší?
Rodiče mě podporují hodně. Ti vlastně do toho dávají veškerou svou energii, až někdy nekoukám na ostatní, co pro to dělají. Podporuje mě i moje sestra, která ví, že v tomhle má všechno přednost.
Praha 5 ocenila vaše úspěchy titulem Sportovec roku 2017. Potěšilo vás to?
Potěšilo mě to hodně. Na vyhlášení výsledků jsem šla s tím, že asi moc šancí nemám, protože jsou tam hodně dobří sportovci. A najednou mě vyhlásili, to byl super pocit, hrozně moc jsem si to užila. Loňský rok byl můj zatím nejúspěšnější, tak jsem si říkala, buď to vyjde teď, nebo už asi nikdy. No a ono to vyšlo… Mám doma i takový skleněný pohár a budu na to určitě ráda vzpomínat.
Začátky na Barrandově
Jste členkou studia K Barrandov, to se věnuje jen aerobiku, nebo i jiným sportům?
Náš klub se věnuje sportovnímu i fitness aerobiku a pak má ještě gymnastiku, ale ta je nezávodní. Je to jen přípravka pro děti na různé další sporty.
Jak se vám ve studiu K Barrandov líbí a jaké jsou jeho největší úspěchy?
Nikdy jsem klub nezměnila, ve studiu K Barrandov jsem úplně odmalička a byla jsem tam vždycky spokojená. Máme úžasné trenérky, které se nám věnují. Jedna se věnuje spíš fitness aerobiku a druhá sportovnímu aerobiku. Navzájem si pomáhají, stále se vzdělávají, takže máme vždycky jiné, nové tréninky. Nikdy to není, že bychom měli pět let ty samé tréninky, a to mi vyhovuje. Asi největší úspěchy jsou určitě medailová místa trojic na mistrovství světa, Evropy a mistryně světa jednotlivců.
K aerobiku mají asi blíže dívky a ženy. Jak je to ale s muži, cvičí u vás ve studiu nějací kluci nebo pánové?
Letos jdu nově i pár s Tomášem Absolonem. Řekla jsem si, že letos půjdu naposled dvě sestavy, protože je hodně náročné věnovat se na jedněch závodech dvěma sestavám. V klubu máme jednoho kluka, který je s námi už odmalička a stále ho to baví, cvičí i jako singl. Na závodech bývá asi nejobsazenější mužská kategorie kadeti. V juniorech už jich moc není a v seniorech spíš jen ve světě. V těch 17 a více letech aerobik už kluci moc nedělají.
V Praze 5 také bydlíte. Jak se vám na pětce žije, co se vám na ní líbí?
Na pětce se mi líbí moc, protože i pro ten sport je to tu super. Dá se tu úplně všude běhat, je to tu takové čisté a hned jsme v přírodě. Myslím si, že Praha 5 je taková příjemná pro všechny.
Dopřeje si palačinky
Musíte dodržovat nějaký stravovací a pitný režim? Jak vypadá váš jídelníček?
Držím si zdravou stravu a hlavně jím, abych neměla hlad. Baví mě vařit, takže si to hlídám a nehladovím, mám obědy, večeře, svačiny. Jednou za 14 dnů mám den, kdy si můžu dopřát cokoliv. Je to z toho důvodu, abych si trošku psychicky ulevila a věděla, že zase můžu nastartovat na ten zdravý jídelníček.
Co si dáte nejraději, když máte den, kdy si můžete dopřát cokoliv?
Ze sladkého mám asi nejraději palačinky nebo medovník a ze slaného třeba řízek s bramborem. Spíš taková úplně normální jídla.
Jak se vám daří skloubit tréninky, soutěže a školu?
Když jsem se v deváté třídě rozhodovala, na jakou školu půjdu, tak jsem věděla, že sport mě hodně baví a chtěla bych se v něm posunout dál. Vybírali jsme proto některou ze sportovních škol. Chodím na ekonomickou sportovní školu. Vycházejí nám tam vstříc třeba i tím, že nemusíme přemýšlet, kolik máme absence, když ve škole hodně nejsme, protože počítají s tím, že máme tréninky. Dávají nám také méně úkolů a snaží se nám vyjít vstříc v každém předmětu.
Jste velmi mladá. Jaké plány máte do budoucna, jaké profesi byste se ráda v budoucnu věnovala? Dá se aerobikem jako profesionálním sportem uživit?
Myslím si, že jako profesionální sportovec se u nás aerobikem uživit nedá. Spíš jako trenér, ale jako závodník určitě ne. Chtěla bych pokračovat v té sportovní stránce i profesně a být trenér ve fitness centru. Také se už teď vzdělávám na trenéra sportovního aerobiku a v tom bych chtěla určitě pokračovat.
Trénuje i o prázdninách
Co vás čeká v nejbližší době, na co se těšíte?
V nejbližší době, doufám, mě čeká mistrovství Evropy, protože první nominační závod dopadl tak, že jsem se nominovala z druhého místa. Když se povede ještě jeden závod, tak snad to mistrovství Evropy, které se koná v květnu v Karlových Varech, navštívím. Věříme, že tam bude hodně fanoušků, protože je to blízko. Doufám, že ukončím druhý ročník školy a v létě se budu připravovat na další sezonu.
Takže vás čekají sportovní prázdniny?
Ano, sportovní. Většinou dodržuji ty tréninky pětkrát týdně i o prázdninách, protože mě to i baví. Snažím se jen měnit trošku sporty, jezdit na kole, na bruslích, plavat, běhat v přírodě, nebýt jenom v té tělocvičně.
Karolína Kudláčková
Několikanásobná mistryně světa a Evropy v aerobiku.
Narodila se 17. 4. 2001 v Praze.
Studuje střední školu ekonomickou se sportovním zaměřením.
Největší úspěchy – dvojnásobná mistryně světa ve sportovním aerobiku v kategorii jednotlivců.
