Tragický příběh dvou mladých lidí, který se udál u Kostelce nad Labem se odehrál po vypuknutí první světové války. Dezerce, skrývání se v lese a velká láska, která nakonec skončila sebevraždou mladíka. Tuto událost dodnes připomíná křížek na místě činu.
Vysvětlení příběhu tohoto křížku nacházejícího se poblíž silnice z Kostelce na Kozly je několik, přesněji řečeno, dvě hlavní. V první verzi se hovořilo o lásce a sebevraždě dvou mladých lidí. Chlapec měl mít před narukováním na vojnu a zamotaný příběh skončil smrtí obou milenců. Ovšem, pravda je patrně trochu jiná.
Jan Bukovský z Kostelce, nar. 23. února 1897 pocházel z chudé rodiny a měl osm sourozenců. Anička Jizbová z Tišic, nar. 25. května 1898 pocházela z rodiny, která měla menší hospodářství. Jan narukoval k c. k. pěšímu pluku č. 14 na srbskou frontu. Bylo mu 18 let a stesk po domově a děvčeti ho dohnal až k dezerci.
Po dvou měsících se dostal do Čech. Protože mu hrozilo zastřelení, schovával se v lese na Kopě, kam mu Anička nosila jídlo. Když přišla zima, chtěla Anička poprosit rodiče, aby se Jan mohl schovat na statku. To se údajně stalo 1. prosince a rodiče Aničky k tomu dali souhlas. Podle domluvy měla Anička na Kopu přijít ve dvě hodiny odpoledne a po setmění měli odejít do Tišic. Anička se však zdržela prací v hospodářství a přišla později. Jan prý čekání psychicky nevydržel. Na ovinovačce se oběsil na stromě, u kterého se s Aničkou scházeli. Ta, když viděla, co se stalo, vrátila se domů, napsala dopis na rozloučenou a vyslovila přání, aby byla pohřbena spolu s Janem.
Rodiče dopis našli a hned se na Kopu rozjeli, ale bylo už pozdě. Tělo Aničky bylo ještě teplé. Jizbovi splnili dceřino přání a prosadili, že milenci byli uloženi ve společném hrobě. Nachází se v Kostelci ve třetí řadě naproti vchodu do kostela.
Na náhrobku byly podobizny obou mladých lidí, ale Aniččina časem zmizela. V roce 1916 nechali Aniččiny rodiče na místě neštěstí postavit křížek s textem: „Postaveno na paměť nešťastné lásky a tragické události ze dne 1. 12. 1915.“
Pan Václav Zvoníček, traktorista, který pracoval na polích v okolí křížku, pátral po příběhu, jež se k němu vázal. V roce 2012 křížek opravil a dal sloužit mši ve Staré Boleslavi.
O Janově dezerci se při vyprávění příběhu asi nemluvilo. V roce 2014 objasnila panu Zvoníčkovi celou pravdu paní Pavla Bukovská (88 let), která se o celé události dozvěděla od svého tchána, bratra Jana Bukovského. Příběh byl spolu s dalšími dokonce publikován i v knize Kostelec nad Labem, historie a současnost (2019).
