Začalo to zdravotními problémy. Ondřej Balatka, který působil jako radní Prahy 6 pro školství, následně chvíli v korporátu a ve státní správě, zkolaboval a skončil v nemocnici. Tam zjistili, že trpí vrozenou vadou vstřebávání živočišných tuků, která se projevila při dlouhodobém nezdravém životním stylu. Stres z práce, pobyt v kanceláři do noci, rozvod a nezdravá strava. Kamkoliv jako radní přišel, tam mu nabídli chlebíček. Když celý den nejedl, řešil to rychlou bagetou, když měl naopak chvíli čas, dopřával si českou knedlíkovou nebo řízkovou kuchyni. „Do nemocnice jsem se dostal za pět minut dvanáct. Když jsem ve zkumavce uviděl svoji krev, vyděsilo mě to. Půlka byla krev, půlka tuk,“ uvedl Ondřej pro Náš REGION, a dodal: „Musel jsem se zastavit, zamyslet se a začít konat.“
Výměna tuků
„Živočišné tuky, tedy máslo nebo sádlo, jsem začal postupně nahrazovat tuky rostlinnými. Změnil jsem celý jídelníček, zhubnul jsem. Postupně se mi to srovnalo, dnes jsem naprosto zdravý člověk a nemusím užívat žádné léky,“ říká Ondřej, přičemž jeho sestra Tereza doplňuje, že řízek už je dnes pro bratra něco naprosto svátečního. Od základu změnil práci a bydliště. Z kanceláře se přesunul k manuální práci, z Prahy se přestěhoval do nedaleké Zadní Třebaně. „Přemýšlel jsem, čím se budu živit. Původně jsem chtěl, aby to bylo něco s dýněmi. Přítelkyni v této souvislosti napadlo, že bychom z dýňových semínek mohli lisovat olej. Začali jsme proto studovat nejrůznější materiály, číst knihy a hledat na internetu, vyjeli jsme i na Zemi živitelku. Na dýně sice zatím nedošlo, ale máme to určitě v plánu. Problém je, že semínka z českých dýní jsou neúměrně drahá a nedostupná, proto zvažujeme lisování oleje i ze štýrské dýně, která se převážně pěstuje v Rakousku,“ říká Ondřej Balatka.
Čtyři druhy olejů
Byla by to čestná výjimka, protože on, jeho přítelkyně a sestra se věnují lisování olejů výhradně z českých plodin. „Jsme malá rodinná lisovna Třebaňské oleje V PRESU,“ říká Tereza Gyurjánová. Ondřej Balatka stojí za lisem a sám se stará o výrobu, přičemž na trzích a v lisovně mu pomáhá jeho přítelkyně Lenka. Sociální sítě má na starosti jeho sestra Tereza, která zároveň píše recepty, které jsou zveřejňovány na webu jejich malé rodinné firmy. Lisovna se nachází v domku na kopci v Zadní Třebani, v němž Ondřej žije. „Lisujeme olej z českých semínek modrého máku, konopí setého, ostropestrce mariánského a tmavé sareptské hořčice. Jedná se o rostlinné oleje v RAW kvalitě, které lisujeme pouze za studena,“ přibližuje Tereza výrobu. Ty obsahují významné množství omega 3 a omega 6 nenasycených mastných kyselin, které jsou pro naše tělo zcela zásadní, protože si je neumí vyrobit samo. Ale také spoustu vitamínů a minerálů, především vitamín E, nejdůležitější antioxidant v těle, ale také hořčík, vápník nebo železo. Oleje z ostropestrce a konopí jsou určeny primárně pro studenou kuchyni, olej z hořčice je vhodný i na grilování, smažení či nakládání masa a olej z máku na sladké pečení či do snídaňových ranních kaší.
Cirkulární ekonomika
Rodinná firma při zpracování dbá i na cirkulární ekonomiku. Zpracovávají i tzv. pokrutiny, které ze semínek po vylisování vznikají. Melou třeba makovou mouku, zpracovávají konopný protein nebo mletou hořčici. Zbytky oleje, v nichž je sedlina, pak využívají sami pro sebe v kuchyni, poskytují ji pro výrobu domácí kosmetiky, část se využije jako výživa pro koně nebo jako návnada pro rybáře. Hlavním odbytištěm jsou ale trhy. „Jezdíme hlavně po těch lokálních – Dobřichovice, Černošice, Dobříš nebo Mníšek, ale také do Prahy,“ říká Tereza. Mají se co ohánět. Už samotné rozjetí podnikání nebylo, kvůli zajištění všech hygienických norem a další administrativě nic jednoduchého, smůlu měli navíc v tom, že startovat začali v době pandemie covid-19, která likviduje jak lidské životy, tak i živobytí mnoha lidí.
Koronavirové trápení
„Už zase cítím, jak se to všechno z médií šine na lidi. Na trhu slyšíme různé příběhy. Nechceme si stěžovat, neboť máme štěstí, že pracujeme ve svém a zároveň nikoho nezaměstnáváme. Kvanta jiných podnikatelů je na tom hůř než my. Přesto vidíme, že i nám klesají tržby. Snažíme se vymyslet co se dá, rozjet třeba více online obchod. Venkovní prodej se ale těžko nahrazuje, důležité je mluvit s lidmi. Jsme na tom skoro stejně jako hospody, kam lidi moc nechodí i bez zákazů, to platí i pro food festivaly. Mezi lidmi není dobrá nálada,“ říká Tereza. „Podle mě to bude mít fatální dopady. Nezpochybňuji zdravotní hledisko, důležitá je ale i ekonomika, mnozí malí podnikatelé se z toho jen těžko vyhrabou, bude to mít dopad na celou společnost, na celé rodiny,“ doplňuje Ondřej. Navzdory tomu nic nevzdávají.
