Paraořechy jsou bohaté na vitamíny E a B komplex, obsahují omega 6 a 9 mastné kyseliny a mají v sobě stopové prvky selenu, sodíku, hořčíku, draslíku, vápníku, železu, mědi, fosforu nebo zinku. Paraořechy jsou dobré pro regeneraci organismu. V Amazonii je využívaný i olej z paraořechů. Indiáni jej kromě kuchyně používají také na svou pleť, kterou zvláčňuje a díky selenu hojí drobné záněty, přičemž nezanechává mastný film. Používají ho i do vlasů, protože je zpevňuje a dodává jim přirozený lesk.
Paraořechové balíčky pro maminky
Z pokrutin paraořechů se v Bolívii vyrábějí potravinové doplňky pro starší občany. „Bolívie je chudá země, proto se tam snaží zajišťovat blahobyt lidí nejen penězi. Na důstojné důchody nemají, tak pro ně vyrábějí aspoň tohle. Nebo mají balíčky pro čerstvé maminky – když se narodí dítě, po několik měsíců má přísun zdravých potravin včetně paraořechů,“ uvedl pro Náš REGION Ondřej Brach, který do České republiky dováží olej z paraořechů. Dováží jej právě z Bolívie, ze které pochází šedesát procent vývozu všech paraořechů.
Paraořechy jsou dostupné hlavně v amazonské části země, kde jsou jednou ze základních potravin. „Zajímavé na nich je, že se jedná o divoký plod, který se nepěstuje na plantážích, ale roste jen v divoké přírodě. Pokusy založit plantáže sice byly, jenže výnosnost byla malá,“ řekl Brach. Je to divoký strom, který potřebuje divoké prostředí.
Včely musí být v symbióze s divokými orchidejemi
„Včely, které opylovávají květy paraořechů, musí být v symbióze s divokými orchidejemi, jinak jsou plody zakrslé a stromy mají desetiprocentní výnosnost oproti tomu, když rostou v divoké přírodě. Obří stromy paraořechů dorůstají v Amazonském pralese padesáti metrů, dožívají se až tisícovky let a kmeny mají obvody dva metry. Trvá přes třicet let, než strom začne plodit. Plod zraje celých čtrnáct měsíců,“ uvedl.
Šetrný sběr plodů divoce rostoucího paraořechu nemá podle jeho slov negativní vliv na Amazonský deštný prales. „Kvůli vysoké citlivosti paraořechu na čistotu svého okolí naopak jeho ekonomický význam přispívá k ochraně prostředí, což je dáno mimo jiné tím, že v Bolívii je zákaz kácení těchto stromů,“ řekl.
Plod je podobný kokosovému ořechu
„Průmysl z paraořechů podporuje ochranu pralesa, světová produkce je limitovaná. Aby z toho byl nějaký ekonomický užitek, prales musí být zachován, o což se starají místní komunity. Sběr para ořechů je šetrný. Když plod uzraje, je podobný kokosovému ořechu, ve skořápce je dvanáct nebo třeba i třicet plodů v menších slupkách. Plody spadnou na zem a jednou za rok – mezi listopadem a únorem – vyrazí sběrači z místních komunit, kteří je sbírají přímo ze země, přičemž spadlé plody bývají velké jako lidská hlava,“ uvedl.
A jak se s tak obrovskou skořápkou sběrači vypořádají? „Rozseknou ji mačetou a vyndají semena. Ta se pak párou prudce zahřejí, až skořápka praskne, semeno para ořechu tak zůstává nepoškozené. Dále se ořech dehydruje, aby se nezkazil,“ dodal.
