Tři československé příběhy představuje Milena Bartlová v knize „Ženy, které nechtěly mlčet“. Renomovaná historička Milena Bartlová píše o své matce Ritě Klímové a babičkách Vlastě Mlynářové a Chaně (Haně) Budínové. V knize o nich píše jako o Vlastě, Chaně a Ritě. Vydání knihy podpořila Nadace Rosy Luxemburg, která ji zájemkyním a zájemcům nabídla zdarma.
Milena Bartlová je rozená Mlynářová, jejím otcem byl politik Zdeněk Mlynář a dědečkem novinář a spisovatel Stanislav Budín, oba levicového zaměření a oba signatáři Charty 77. V rámci nedávného křtu knihy, který se uskutečnil na půdě Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, autorka uvedla, že chtěla hlavní slovo věnovat ženám. Ty totiž, ač silné osobnosti, ve veřejném prostoru hlavní slovo nedostávaly.
Politické přesvědčení
Všechny tři byly v různých etapách členkami Komunistické strany Československa, přičemž každá do strany vstoupila z jiného důvodu. Ekonomka Rita Klímová, která působila v disentu a po roce 1989 byla velvyslankyní ve Spojených státech, v průběhu života změnila své politické a ekonomické přesvědčení na pravicové, respektive neoliberální, k čemuž došla poctivým dlouholetým přístupem – změna byla autentická. Milena Bartlová všechny tři ženy definovala jako feministky, přičemž v kapitolce „Feminismy a průsečíky“ tento pojem rozebírá.
Ženy jako autonomní osoby
„Ženy, o nichž bude řeč, usilovaly o samostatný život, o emancipaci neboli osvobození, nikoli proti mužům, ale proti nadvládě patriarchátu,“ uvádí autorka v úvodní kapitole „Jak ženy mlčí“. V úvodu i vysvětluje, proč o své matce a babičkách v knize píše jako o Ritě, Vlastě a Chaně: „Hlavní důvod této volby pro mne je, že mi dává nástroj, jak upřednostnit jejich vlastní příběhy, v nichž se ženy rozhodovaly a nesly důsledky svých rozhodnutí jako – relativně – autonomní osoby.“
Zdroj: Markéta Hrbková
