Tož informací máme dost. Možná až moc. Ale o nich život není. Život je spíše o tom, jak všechny ty informace, zkušenosti a zákonitosti dokážeme uchopit, integrovat, a poskládat z nich něco příjemného, příznivého a smysluplného.
Stále se bavíme v rámci zdraví, a vlastně žádné téma, které nadhodíme k diskuzi, není od našeho zdraví odděleno. Buď se týká přímo naší tělesné mašiny, nebo se týká naší mysli, která zároveň ovlivňuje i tělo. Zdraví je opravdu komplexní – je to stav souladu a rovnováhy na všech úrovních – fyzické, psychické, sociální i spirituální.
Wellness
Toto krásné anglické slovo je těžko přeložitelné. Nám se při vyslovení „wellness“ vybaví spíš sauna a vířivka, ale význam slova je mnohem širší. Něco jako „povšechné blahobytí“, to zní dobře, že? Je to celý balíček, ve kterém je nám prostě dobře a můžeme v něm dlouhodobě hezky prosperovat. Je to stav nejlepší verze nás samotných.
Fitness
Součástí našeho zdraví a celkové rovnováhy je nepochybně udržení našeho těla v dobré kondici. Být fit. Proto tedy slovo fitness, označující dobrý fyzický stav a výkonnost. O tomto aspektu zdraví se mluví zdaleka nejvíce, a historicky nejdéle. V dnešní době už nikdo nepochybuje o tom, že je nutné zdravě jíst a také se pravidelně hýbat – provozovat jak aerobní, tak anaerobní fyzickou aktivitu. Být pohybově aktivní je velmi významný faktor zpomalující stárnutí, zlepšující kvalitu života a prognózu řady onemocnění. Obzvlášť u seniorů je dostatek svalové hmoty velmi protektivním faktorem. A nemusí to znamenat, že dáte babičce k narozeninám činky – i když proč ne – může začít malými ručními půlkilovkami! Tělesná zdatnost prospívá celkovému zdraví naprosto zásadně. Je totiž pěkné, že jsme lidé rozumní, ale neměli bychom být lidé věčně sedící.
Stillness
Toto slovo vyjadřuje klid a činnosti vedoucí ke snižování stresu. Je čím dál tím jasnější, že péče o samotnou tělesnou schránku nestačí. Naše mysl potřebuje také péči. Ta péče spočívá nejen v krmení žádoucími informacemi, ale také v dopřávání si myšlenkového půstu, ve spočinutí, prostém bytí v přítomnosti. To je oblast, ve které se máme nejvíc co učit. Doba je rychlá a poskytuje krmivo všem smyslům, mysli a rozumu. Ale toho krmiva máme příliš, až pro samé přejídání nedokážeme spokojeně prožívat naše dny. Ale kdo si osvojí umění jednoduchosti, zastavení, ba meditace, ten sklidí sladké plody vnitřního míru a spokojenosti. Nemusíme být zenovými mistry, pro začátek stačí naslouchat sami sobě a včas vnímat signály, kdy je toho všeho příliš, a dopřát si zastavení. Časem se naučíme stavu přehlcení i předcházet. Zkusme si naordinovat pravidelné pauzy na „nic“ – jen tak koukat z okna, pozorovat listí stromů, proud řeky nebo svůj dech. Velmi doporučuji naučit se nějaké snadné techniky mindfulness a meditace.
Zdroj: autorský text
