Jako malý kluk chtěl být popelářem. Protože ti ale musí brzy vstávat, rozhodl se nakonec raději pro herectví. A díky svému přitažlivému zjevu se stal jedním z předních milovníků československého filmu. Ženy dobýval rád i v soukromí, s věrností si ale hlavu nelámal, což na vlastní kůži pocítily i dvě slavné Jiřiny – Jirásková a Švorcová, které se kvůli němu rozkmotřily na život a smrt.
Valův otec byl prvorepublikový důstojník, proto se Jiří narodil ve slovenském Popradu, na jedné z mnohačetných zastávek během putování jejich rodiny za vojenskými posádkami. Osud je přivedl do Prahy, kde mladý Vala přičichl k divadlu a kvůli své lásce k herectví dokonce ještě jako student gymnázia utekl ke kočovným komediantům. Otec mu ale dal nůž na krk – pokud chce být hercem, musí toto umění vystudovat. Vala se proto přihlásil na konzervatoř.
I když začátky své herecké kariéry spojil s Divadlem na Vinohradech, odkud přešel později do Divadla E. F. Buriana a nakonec do Národního divadla, popularitu mu přinesla především práce před kamerou. Zde ztvárňoval mužné typy, často také ideologicky uvědomělé a zapálené komunisty. To mu ovšem nijak nebránilo v tom, aby se stal jedním z nejobletovanějších herců jak ze strany fanynek, tak i svých hereckých kolegyň.
Láska ze Šumavy
Jeho nejbouřlivější milostný román se začal psát při natáčení později velice populárního snímku Karla Kachyni Král Šumavy. Zde se měl v roli pohraničníka, strážmistra Karla Zemana, zakoukat do místní mladé prodavačky v podání Jiřiny Švorcové. Jiskra mezi nimi přeskočila ale i doopravdy a zamilovaná Švorcová se kvůli Valovi dokonce rozvedla. Strávili pak spolu osm let plných vášně, během kterých se rozcházeli a zase smiřovali. Nakonec jejich vztah zkrachoval na Valových nevěrách.
„Toužil být neustále zamilovaný a šlo mu to dobře. Uměl okouzlit ženské. Měl svůj půvab, takže jsem se vlastně nedivila žádné holce, že mu podlehla. On to permanentní zamilování v životě prostě potřeboval,” napsala o něm později ve svém životopisu Švorcová.
Kolegyně z divadla
Jedním z jeho milenek byla i herečka Jiřina Jirásková, která sdílela se Švorcovou dokonce společnou šatnu. „Jak už to tak bývá, vědělo to celé divadlo, jen já ne. Dozvěděla jsem se to až tehdy, když do divadla přišel manžel Jiráskové Pleskot. Jirkovi dal po představení přes hubu,“ vzpomínala Švorcová.
S Jiráskovou se nesnášely až do konce života. Švorcová ji dokonce poprosila, ať z jejich společné šatny odejde, což Jiráskovou velice urazilo. Ty dvě pak už spolu až do smrti nikdy nepromluvily. Vala našel štěstí až po boku výrazně mladší Emílie Skálové, se kterou prožil 33 let a která mu porodila syna Viktora.
Donášel StB
K jeho dalším výrazným rolím patří například role frajera Mirka Helebranta z Žižkovské romance, kapitána Exnera v Pokladu byzantského kupce a především Martina Nedobyla v epickém seriálu ze staré Praze Sňatky z rozumu.
Vala se dokázal rychle naučit text a mezi kolegy byl oblíben díky své veselé a družné povaze. To platilo zejména při společenských příležitostech. V šatně byl naopak za nemluvu. Zato pozorně poslouchal to, o čem si povídají jeho kolegové, a pak o tom podle deníku Blesk informoval Státní bezpečnost.
Například po havárii jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986 měl udat Petra Kostku a Václava Postráneckého, kteří podle jeho slov v šatně „Zlaté kapličky“ v souvislosti s touto tragédií šířili „protisovětské nálady“.
Vrať se do hrobu!
Donášel na ně prý proto, že sám byl zapálený komunista. Jenže s koncem komunistického režimu čekal i jeho ústup do ústraní. Poslední výraznější rolí byl doktor Brousek v legendární komedii Vrať se do hrobu! v roce 1989.
Vala profesní útlum špatně snášel a navzdory dobrým radám svých kolegů, rodiny i přátel hledal útěchu v alkoholu. Do toho se postupně začaly přidávat i zdravotní problémy – onemocněly mu oči, přišla mozková mrtvice a nakonec rakovina, které nakonec pár dnů před svými sedmasedmdesátými narozeninami podlehl.
