1484 vánočních zvonečků od roku 2002 uháčkovala Venuše Králíčková Je jí 81 let a teď se chystá na kraslice

26.12.2018
Renáta Šťastná
Další fotky

Ruční práce ji provází od dětství, ať už pletení, šití nebo háčkování, které je její největší láskou. Má dvě děti, čtyři vnoučata a čtyři pravnoučata, čili velkou a milující rodinu a jak sama říká, když se všichni sejdou, je pořádně veselo.

Kde se vzala vaše láska k háčkování?

Ruční práce mě bavily od dětských let. Jednak nás k tomu vedla babička a jednak jsme je měli i ve škole. Mám jen jeden háček, který mi dala právě moje babička, když mi bylo asi patnáct let. Je už starý a ošklivý, ale je to moje pravá ruka. S tím udělám všechno. Z vlny, z příze, prostě všechno. Když si snacha v roce 2000 otevřela švadlenku, chodila jsem jí tam vypomáhat. Začala brát časopisy o ručních pracích a v jednom z nich jsem viděla háčkované kraslice a zvonky. Moc se mi to líbilo a chtěla jsem to vyzkoušet. To víte, zpočátku to nešlo lehko, ale pomalu jsem se to naučila a už jsem u toho zůstala. Občas jsem si i něco ušila a taky jsem pletla. Děti měly svetry a vestičky. Dneska by to asi nenosily. Tvoření mě zkrátka vždycky bavilo.

FOTO: Háčkované zvonečky

Háčkované zvonečky - 3. Zvonečky spoluHáčkované zvonečky - 2. ZvonHáčkované zvonečky - 10. Háčkování_2Háčkované zvonečky - 4. Zvonečky_1Háčkované zvonečky - 7. košík
Další fotky
Háčkované zvonečky - 8. VenušeHáčkované zvonečky - 6. V krabiciHáčkované zvonečky - 20181122_142711Háčkované zvonečky - 11. Zvonek

Jak složité je vytvořit zvoneček a kolik času to zabere?

Není to vůbec složité. Velký zvonek mi trvá asi tři dny, ty menší tak tři čtvrtě hodiny, vždyť na tom nic není. Pak je naškrobím, vytvaruji a nechám uschnout. Zvonky škrobím ve škrobu, kraslice v cukrové vodě. Dneska už všechno dělám zpaměti, nepotřebuju žádné předlohy. Nejsložitější je jen začátek, pak už to jde rychle. Jen po úrazu letos v létě mi chvilku trvalo, než jsem se zase rozpohybovala. Jsem ráda, že zase háčkuju, ale dřív než v září to nešlo. Zpočátku to chvíli bolelo, a teď už je to jako dřív.

Co se stalo?

Jsem prostě nešikovná. V jednaosmdesáti si zlomím obě ruce, pochopíte to? Desetkrát za den jdu na zahradu a po jedenácté upadnu a hned taková lapálie. Už naštěstí funguju samostatně, ale od července jsem zaměstnala všechny okolo. Rázem jsem byla odkázaná na pomoc mladých, to víte, bylo to těžké. Deset dní jsem ležela na úrazovém oddělení v kladenské nemocnici. Ptala jsem se pana doktora, za jak dlouho to bude zase jako dřív. Povídal do Vánoc, kdybych mohla, spráskla bych ruce. Co moje zahrada? Kdo ji obstará? Hned, jak mě přivezli na urgent, jsem se ptala, kdy zase budu moct háčkovat. Dcera mi vyhubovala, že jsou důležitější věci než háčkování. Ale kdybych nemohla tvořit, asi bych se zbláznila.

15 věcí, které můžete udělat, když máte volný den – a nudíte se

Co vás ještě baví, kromě ručních prací?

Se sestrou Annou chodím pravidelně do kostela svatého Ignáce na Karlově náměstí, kde se scházíme, když dorazí z Neratovic do Prahy. V jedné chrámové lodi je skála a na ní spousta květin a panenka Marie. Je to tam krásné. My tam vždycky zajdeme, hodinku spolu pobudeme, dáme si někde kafíčko a potom se zase rozejdeme. Ráda navštěvuji také krásný kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích. Stejně jako Dvořákův památník. Pamatuji si, že když jsem byla ještě dítě, býval tam chudobinec. Za ním je škola a varhaníkovna. Zajímavé místo. Vždycky mě zajímaly příběhy o hercích a české televizní kriminální seriály, pořady o cestování a Receptář. Baví mě soutěže v televizi, ani jednou nevynechám třeba A-Z kvíz nebo Kde domov můj, který uvádí Aleš Háma. A potom taky ráda čtu. Mám spoustu knížek, manžel mi vždycky říkal: Ty nakoupíš takových knih a nečteš. Na to jsem odpovídala, že až budeme v důchodu, budeme číst. Ale spousta z nich ještě na přečtení čeká. Dneska chodím hodně do knihovny, protože mě zajímají současné knihy, a paní knihovnice má všechny novinky. Mám ráda Ivanku Devátou, Zuzanu Maléřovou, Marcelu Mlynářovou a hlavně pí. Olgu Struskovou. Jsou to vitální ženy a krásně píšou.

Snad nejdéle žijící holič a kadeřník. Zdeněk Šubrt stříhá zákazníky už od padesátých let

Vánoce jsou za námi, zvonečky jsou rozdané, takže teď už můžete odpočívat…

Ale kdepak. Zanedlouho začnu pracovat na kraslicích. Čas uteče jako voda a budou tu Velikonoce. A já nesmím zahálet. Poprvé budu zkoušet kraslice z husích vajec. Už teď se moc těším, až je začnu háčkovat, jsem na to zvědavá, jak mi to půjde. Určitě se před Velikonocemi musíte přijet podívat.

A já jsem samozřejmě slíbila, že na jaře přijedu do Unhoště ještě jednou, tentokrát pro změnu vyzvědět, jak se háčkují kraslice a jak dopadly ty z husích vajec.

 



Nepřehlédněte