Sebevědomí se začíná utvářet už od prvních roků života dítěte. Záleží velmi na genetických předpokladech, někteří lidé mohou mít bohužel ve vínku nižší sebedůvěru. O to důležitější je ale pak výchova rodičů, kteří by měli dítě během jeho dospívání co nejvíce podpořit, stát při něm, pochválit ho za to, když se mu něco povede, podpořit ho ve zkoušení nových věcí.
Bohužel tohle rodiče vždy nedělají. Spíše naopak. Rodiče, ač se o to zřejmě soustavně nesnaží, mohou svým potomkům sebevědomí dost výrazně snížit už během dětství. Pak už stačí málo a z jejich dítěte vyroste uzlíček neštěstí. Následující věty a jejich chybné interpretace stojí za nízkým sebevědomím většiny lidí. Možná se týká i vás.
- Když jsem byl/a ve tvém věku, už jsem tohle dávno uměla.
- Ty se do toho raději nepouštěj, stejně bych to musel/a předělávat.
- Co to máš proboha na sobě? Běž se převléknout.
- Ty máš tu pleť fakt hroznou, že jo?
- K tomuhle se nevyjadřuj, tomu nerozumíš.
- Budu na tebe pyšná/ý, až když něco předvedeš.
- Měl bys začít trochu cvičit, ať vypadáš jako chlap!
- Dělej se sebou něco, máš tvar postavy jako pomeranč.
- Může mít vůbec někdo horší dítě, než mám já?
- Původně jsme děti nechtěli, ale pak ses narodil/a, tak co jsme měli dělat?
- Nediskutuj se mnou! Nezajímá mě tvůj názor.
- Ty jsi jenom budižkničemu, úplně neschopný. O tvém životě rozhoduju já.
- Nemáš právo se zlobit, nemáš právo mít jakékoliv emoce, protože ty nemáš těžký život (na rozdíl ode mne).
- Začni už konečně myslet.
- Mě nezajímá, co mají za známku ostatní, zajímá mě, co máš ty!
- Podívej se na Markétu, jak je šikovná.
Takovéhle a podobné věty jsou většinou za špatnou interpretací, kterou si z nich dítě odnese. A to je takováto: Jsem k ničemu, neschopný, nevěřím si. Ostatní jsou lepší, jsem příliš pomalý, jsem k smíchu, spolužáci jsou lepší než já. Nepamatuji si toho dost, mluvím nesmysly a blbosti, moje pocity nejsou legitimní…
Jestliže je navíc zpochybňovaná existence samotného dítěte („měla jsem jít na potrat“, nebo „nechtěli jsme si tě pořídit“), odnese si z toho emoční rovnici, že je na tomto světě nechtěné, že se nemělo narodit. Ponese si do života přesvědčení, že by bylo lepší, kdyby neexistovalo, vůbec se nenarodilo. Z toho pak už logicky plyne nižší sebevědomí.
