Zakladatelem české egyptologie byl František Lexa (1876 – 1960). Profesor egyptologie na Karlově univerzitě, překladatel z démotštiny, autor mnoha prací, včetně mluvnice tohoto jazyka a uznávaná kapacita ve svém oboru. Egypťané si jeho práce a propagace jejich země ve světě všimli a velice dobře si to zapamatovali. Díky tomuto vědci, a několika dalším generacím vědců, mají dnešní čeští egyptologové zvláštní a výsadní postavení při svých archeologických výzkumech, a plným právem. Patří k absolutní světové špičce ve svém oboru.
Nejen tím, že umí a znají, ale i svým dlouholetým vztahem k zemi, kde pracují. Chovají se stejně k dělníkovi, který v košíku odnáší vykopanou zeminu (těžké stroje na archeologické naleziště nepatří) a stejně k úředníkům nebo novinářům. Zkrátka, jako hosté v cizí zemi.
V zemi, kde si ještě někteří snad pamatují na koloniální nadřazenost některých lidí z Evropy, je to oceňováno více, než by se nám mohlo zdát. Desítky objevů, dosud neznámé hrobky, rákosový člun v dosud nevídaně zachovalém stavu, dokumentace skalních kreseb. Těžko dát něčemu přednost, každý nález je další střípek do mozaiky historie lidstva.
Od roku 1976 pracuje tým českých egyptologů na pyramidovém Jižním poli v Abúsíru poblíž hlavního města staré říše, Mennoferu. Získaná koncese byla rozdělena na tři části – Východní, Centrální a Západní.
Ředitelem ústavu byl až do roku 2000 archeolog Miroslav Verner. Specializuje se na archeologii doby stavitelů pyramid, a v posledním říjnovém dni oslaví téměř kulaté životní jubileum. Egyptští archeologové si dobře uvědomují, že lepší pracovní tým by zkrátka nikde na světě nesehnali. Letitá tradice, výborné vztahy přes všechny dějinné zvraty a naprostá profesionalita. Nezbývá než českým egyptologům do druhého století jejich výzkumů popřát hodně štěstí.
