Při stavbě silničního obchvatu Břeclavi narazili archeologové na keltskou studnu, která podle odborných odhadů pochází ze třetího nebo druhého století před naším letopočtem. Vedoucí záchranného výzkumu Matěj Forst ze sdružení Samson Praha a Archaia ji označil za výjimečně cenný doklad keltského osídlení Čech a Moravy.
Studna dosahuje hloubky dvou metrů a ve spodní části se v ní dochovala původní dřevěná výdřeva. Její zachování umožnila vysoká hladina podzemní vody, díky níž dřevo nebylo v kontaktu se vzduchem a nepodléhalo rozkladu. Odborníci nyní pracují na jejím odkrytí a dokumentaci. Na základě keramického materiálu v zásypu ji předběžně řadí do vrcholného laténského období, tedy doby, kdy Keltové na našem území žili přibližně od šestého do prvního století před naším letopočtem. „Nelze však vyloučit, že je ještě starší. Přesnější datování může přinést další průzkum pod kamenným zásypem, který se nachází uvnitř zachované dřevěné výdřevy,“ vysvětlil Forst.
Archeologové se v lokalitě pohybují od loňského léta a dosavadní výzkum přinesl řadu dalších pozoruhodných nálezů. Nedaleko dálnice D2 poblíž železniční trati odkryli část římské osady ze druhého století a také nálezy z přelomu letopočtu. „Našli jsme hodně importované keramiky z římských provincií z přelomu letopočtu. Podobných nálezů u nás mnoho není,“ podotkl Forst. Laténské osídlení v oblasti dokládají i dříve nalezené předměty, mimo jiné se odborníkům podařilo datovat laténskou sponu z ženského opasku. Do budoucna očekávají i nálezy z raného středověku a velkomoravského období.
Obchvat, jehož přípravu zajišťuje Ředitelství silnic a dálnic, převede silnici I/55 mimo Břeclav směrem kolem místní části Poštorná. Trasa o délce jedenácti kilometrů začíná u křižovatky s dálnicí D2, pokračuje jižně k Bratislavské ulici, stáčí se k západu a za Poštornou se napojuje na silnici I/40 na Mikulov. Soutěžní cena stavby činí 3,2 miliardy korun. Proti povolení ke stavbě bylo podáno pět odvolání.
Zdroj: autorský text / ČTK
