Je 24. prosince. Drobně sněží a celá krajina je v tichu. Hornické chalupy v Podlesí a na Březových Horách u Příbrami jsou schoulené pod sněhovými čepicemi, jejich obyvatelé žijí první roky dvacátého století. Za titěrnými okénky se mihotají světla svíček a ve světnicích se chystá Štědrý večer. V ošatkách jsou jako koleda červená jablíčka, vlašské ořechy a křížaly.
K večeři je černý Kuba, jídlo z krupek, hub a česneku, sádla a cibulky. Pak černá omáčka, kterou hospodyně připravovaly už celý podzim, protože byla její příprava dost náročná. Nejdříve bylo třeba připravit sirup z řepy, nasušit švestky a uvařit povidla. Základem do hrnce byla kořenová zelenina, bobkový list a nové koření, k tomu se po uvaření přidaly sušené uvařené švestky, kousky ryb, rozinky, mandle, k zahuštění se používal nastrouhaný perník, řepný sirup a půl litr piva. K omáčce se přikusovala vánočka.
Štědrovečerní dobrotou byly i vdolky, které hospodyně pekly na kamnech. Byly mazané švestkovými povidly a sypané strouhaným perníkem. Sladkou lahůdkou byla i prachanda, vyloupané vlašské ořechy roztlučené v hmoždíři s cukrem. K tomu všemu se pilo pivo a punč. Ke koloritu Štědrého večera patřili i pastýři a koledníci a půlnoční mše.
