Barrandov je čtvrť v katastrálním území Hlubočepy, ležící na skále nad levým břehem Vltavy. Čtvrť je známá především filmovými ateliéry, které se nacházejí v její staré části. Vysílá odtud televize Nova a kanál Barrandov.
Barrandov je tvořen původním Barrandovem (Starý Barrandov) a sídlištěm Barrandov. V původním Barrandově je vilová čtvrť, zchátralý objekt Barrandovských teras a filmové ateliéry Barrandov.
Barrandovské zahradní město
Nápad situovat zahradní město na pláň gigantického skalního ostrohu nad řekou se zrodil v hlavě mladého stavebního inženýra a podnikatele Václava Maria Havla (1897 ve Zběšičkách – 1979 v Praze). Se svojí přítelkyní Bělou Friedländerovou, která v Americe studovala a s níž později prožil v Praze pětileté manželství, se vydal na okružní cestu po amerických univerzitách. V San Francisku ho uchvátila nádherná vilová čtvrť kalifornských magnátů rozprostírající se kolem Berkleyovy univerzity. Václav M. Havel si zajistil předkupní právo na barrandovské pozemky od rodiny Bártů a Hergetů. Plány území mu vypracoval architekt Max Urban (1882 v Praze – 1959 tamtéž).
Jednotlivé vily navrhovali Max Urban, Vladimír Grégr (1902 v Praze – 1943 v Berlíně – Plötzensee), Rudolf Stockar z Bernkopfů (1886 v Doloplazech – 1957 v Praze) a další. V první etapě výstavby se jednalo o funkcionalistické stavby, později se blížily romantickému „hollywoodskému“ stylu, neboť stavebníky byli často známí herci, režiséři a producenti. Po válce zase místo přitahovalo umělce, žil tu například František Vláčil, Miloš Nedbal, slavný kadeřník 60. let Gerhard Matuška. Až v 70. letech si exkluzivní polohy Barrandova všimli komunisté Miroslav Štěpán nebo Vasil Mohorita.
Pár zajímavých adres a jmen
Barrandovská 22 – Vila Ladislava Syrového a Jaroslava Fragnera pro hudebního nakladatele Františka Kovaříka, roku 1961 ji koupila malířka Alena Ladová, dcera Josefa Lady.
Barrandovská 17 – Václav M. Havel si nechal podle návrhu filmového architekta Viléma Rittershaina postavit na skále nad lomem dřevěný srub a upravit zahradu. Až později si nechal vybudovat luxusní vilu podle návrhu architekta Vladimíra Grégra v letech 1939-41. Později ji od Václava Havla koupil za plnou cenu jeho bratr Miloš Havel. Miloš Havel se v roce 1949 pokusil přejít hranice, ale po neúspěšném přechodu hranic mu byla vila zabavena. Později bylo ve vile velvyslanectví. Po roce 1989 byla vila navrácena Havlovým. Ti ji prodali významnému českému podnikateli, který vilu příkladně zrekonstruoval a vybudoval zde sídlo „Business Klub Villa Barrandov“.
Tragický konec architekta Grégra
Barrandovská 46 – Dům Adiny Mandlové, dnes Romana Šmuclera, opět práce Vladimíra Grégra, vnuka proslulého mladočeského politika dr. Eduarda Grégra a žák Josefa Gočára, který od roku 1930 působil ve firmě Ing. Václava Havla. Grégrův první rodinný dům v zatáčce Barrandovské silnice č. 46 byl postaven jako takzvaná výstavní vila a po dokončení krátce zpřístupněn veřejnosti. Architekt tu využil tvaru parcely ve vlásenkovité zatáčce Barrandovské silnice a kubus stavby apsidovitě zakončil. Uvnitř se nachází dvouúrovňová hala, v patře ložnice. Vila má ještě bílou vápennou omítku.
Skalní 10 – Rodinný dům dr. Čelakovského. Nejvýznamnější stavba Vladimíra Grégra. Vila reaguje na svažitý terén a je orientována na výhled do údolí Vltavy. Vstup je z horního podlaží. Lehce zaoblený obytný prostor má charakter mezonetu. Architekt navrhl stavbu po svém návratu ze Stuttgartu, kde jej ovlivnilo dílo Hanse Scharouna.
Vladimír Grégr se podílel na výstavbě i zabydlování barrandovského kopce od samého začátku – byl duší sportovního Sdružení pod Barrandovem. Bohužel jeho slibně se rozvíjející profesionální růst byl drastickým způsobem zastaven, když v roce 1943 byl za svou odbojovou činnost popraven nacisty.
