A potom se počasí změní. Náhle, naprosto nečekaně. Jasné nebe vystřídají těžká, černá a nachová mračna, a blesky bijí do všech stran. Z oblohy se valí proudy vody. Golfský proud se s nikým nemazlí. Zde, u Mexického zálivu hýří energií. Naštěstí bouře netrvá dlouho a opět nastane klid. Naprosté ticho a hustá mlha nad hladinou, ve které se ztrácí příď lodi. Střelka kompasu na můstku se bláznivě roztočí. Poziční světla lodi se ztratí v mlze a s nimi i celá loď. Nikdo nikdy ji už nespatří.
Tak nějak se to mohlo v březnu 1918 odehrát. Válka v Evropě se chýlí ke svému závěru a armáda Spojených států potřebuje ocel. Spoustu oceli a hlavně kvalitní oceli. Mangan je velmi vhodnou přísadou a tak armáda nakupuje. Brazilská manganová ruda, z překladiště na Barbadosu, a sedmnáct set mil plavby. Tři stovky členů posádky zmizelo beze stopy. Největší námořní ztráta USA, pomineme li ztráty válečné.
Bermudský trojúhelník. Tajemné, záhadné, a strašidelné místo v Atlantiku. Téměř rovnostranný trojúhelník s délkou stran asi 1600 km. Vrcholy trojúhelníku ve městě San Juan na Portoriku, v Miami na Floridě a na Bermudách. Ztrácejí se zde lodi i letadla a některé příběhy podobných zmizení jsou již notoricky známé. Třeba pět amerických bombardérů, při cvičném letu z 5. 12. 1945, kdy už válka byla minulostí. Tento příběh byl i zfilmován. Fenomén bermudského trojúhelníku je vůbec vděčným tématem pro spisovatele sci-fi, pro filmové scénáristy, i pro milovníky záhad, kteří zažívají při konzumaci těchto informací příjemné mrazení v zádech.
To vůbec není ironie. Věda hledá nejrůznější vysvětlení. Nenadálá a prudká bouře. I v takovém případě má telegrafista čas vyslat SOS. Nezkušená posádka. Je zajímavé, že nezkušené posádky se výhradně vyskytují jen na lodích v tomto prostoru. Katastrofy lodí způsobují obrovské bubliny metanu, které se uvolňují na mořském dně. Přechodně sníží hustotu vody a Archimédův zákon už lodi nepomůže. Hydrát metanu sice existuje, ale hlavně v šelfových mořích, což dno v šesti kilometrech rozhodně není. I zde se vyskytuje, ale v hloubkách několika set metrů pod mořským dnem. Aby se mohl uvolnit, musí se dostat do kontaktu s vodou, takže podobné jevy by nastávaly maximálně při nějakém hlubinném otřesu.
Pravděpodobnost podobné nehody je tedy velmi nízká. Zbývá poslední možnost, na kterou jistě netrpělivě čekáte. Únos lidí mimozemšťany, nebo časoprostorová smyčka, která se už postará o přesun někam jinam. Střízlivé zkoumání těchto záhadných zmizení je jistě správné a potřebné. Snění o věcech záhadných a tajemných se však nevyrovnají.
