Bičování, shazování, bití … vše dovoleno
Při pohledu z přeplněné tribuny nic nenasvědčuje tomu, že by snad mohlo jít o hru. A přece – změť jezdců a koní má jasný cíl. Objet s mrtvolou kozla kůl na jednom konci hřiště a vhodit jej do kruhu na tom druhém. Protivníků je ale hodně a pravidla jsou velmi volná. Jezdci šlehají bičem nejen po koních, ale i po sobě navzájem. Není zde žádný rozhodčí, který by dohlížel na pravidla fair play. Povoleno je i bodání nebo shazování z koně.
Zákaz od Talibanu
Přihlížející na tribunách buzkaši dostává do varu, může trvat i několik dní. Jeho vítěz je následně velmi vážený. Buzkaši většinou hraje kolem 20 závodníků, byly však zaznamenány zápasy, jichž se účastnilo na tisíc jezdců.
Pro Evropany tenhle sport není, největšímu ohlasu se těší ve státech Střední Asie. V Afghánistánu je považován dokonce za národní sport. Dočasně zde byl zakázán Talibanem, po jeho pádu se ale vrátil zpátky na hřiště.
Věděli jste, že:
- Název buzkaši pochází ze spojení afghánských slov buz = koza a kašidant = tahat.
- Mrtvola telete či kozla bývá vycpána pískem, aby byla těžší. Čtyřiadvacet hodin před hrou ji ponoří do studené vody, aby ztvrdla a vydržela až do konce zuřivé hry.
Speciálně vycvičení koně
Buzkaši mohou hrát jedině velmi odolní, silní a odvážní závodníci, kteří bravurně ovládají jízdu na speciálně vycvičeném koni. Připravit tato zvířata pro buzkaši trvá velmi dlouho a jsou proto i velmi drahá. Koně jsou s hráči dokonale sehraní, často je závodníci při boji se soupeřem ovládají pouze koleny. Zároveň musí být vytrvalí, silní a rychlí. Koně chrání jezdce při pádu svým tělem a jsou vycvičeni bránit jej i kousáním a kopáním.
