Ten zemřel druhou červnovou sobotu poté, co ho před přehlídkou ohňostrojů na festivalu Ignis Brunensis u Brněnské přehrady pobodal sedmatřicetiletý cizinec. Mladíkova smrt vyvolala v romské komunitě obrovské pobouření, její zástupci trvají na jejím spravedlivém vyšetření, ale zároveň vyzývají k zachování klidu.
Smuteční obřad začal krátce po poledni, s obětí tragické rvačky s nožem se přišli rozloučit především mladší lidé. Následoval pak smuteční průvod za pohřebním vozem s bílou rakví. Po zhruba půlhodinovém obřadu bylo Nikolasovo tělo pochováno na brněnském Ústředním hřbitově.
Mladého muže podle nepotvrzených informací pobodal Ukrajinec, což u části Romů vyvolalo protiukrajinské nálady. Sobotu před jeho pohřbem se na prostranství před Janáčkovým divadlem v Brně shromáždila asi tisícovka lidí, aby na mrtvého Roma zavzpomínali. Pieta se nesla v duchu protivládní demonstrace, ač mělo jít o poklidné setkání a plánovaná demonstrace byla již tři dny předtím zrušena. V Praze se ten den odpoledne na společném happeningu sešlo kolem čtyřicítky lidí.
Nešťastné shromáždění?
O brněnském shromáždění prezident Petr Pavel později prohlásil, že ho nepovažuje za úplně šťastné. „Protože některá vyjádření nepomohla ani romské komunitě ani objektivnímu pohledu na situaci,“ dodal. Zároveň zdůraznil, že záležitost je potřeba posuzovat s chladnou hlavou, emoce jsou podle něj zjitřené na všech stranách. Je nutné jednoznačně odsoudit jakýkoli akt takového násilí a zároveň důsledně vyšetřit, co se vlastně stalo, uvedl prezident.
„Jsou některé okolnosti, které hovoří o tom, že to nebylo černobílé, že je potřeba, abychom měli jasný obrázek,“ řekl. „Ale to nijak nesmazává fakt, že došlo k zabití nebo k vraždě, podle toho, jak to bude nakonec posouzeno, a z toho musí být vyvozeny jednoznačné důsledky včetně trestu. A to bez ohledu na to, kdo byl účastníkem,“ doplnil. Podle prezidenta je potřeba nepaušalizovat a nedělat z věci národnostní nebo rasový problém.
Pocit křivdy
Sám Pavel přitom jen před nedávnem „přilil do ohně“, když u sebe přijal ukrajinskou holčičku, kterou její spolužáci hrubě napadli a jeden z nich jí dokonce plivnul do obličeje. „Je sice správné, že pan prezident přijal na Hradě šikanovanou ukrajinskou dívenku. Ale Romové si logicky říkají: nám tady také ubližují, ubližují našim dětem. Třeba můj syn ve škole čelil rasistickému útoku. Ale tohle nikoho nezajímá. Proto je tu vztek vůči Ukrajincům, kteří za nic samozřejmě nemohou,“ komentoval tento jeho krok například romský aktivista Jaroslav Miko.
K tomu všemu ještě téměř na den přesně jeden měsíc před Nikolasovou smrtí soud podmínečně propustil dva nacistické žháře, kteří v roce 2009 ve Vítkově na Opavsku na oslavu Hitlerových narozenin podpálili dům romské rodiny Sivákových a natrvalo zmrzačili tehdy dvouletou Natálku, která utrpěla popáleniny na osmdesáti procentech těla. I jejich propuštění vyvolalo mezi romskou komunitou pocit křivdy ze strany majoritní společnosti. Nikolasova smrt tak jen dál rozdmýchala napětí mezi Romy a příslušníky dalších komunit, které teď dál jen roste.
Brněnský Bronx
Horké hlavy jsou ale i na druhé straně – mezi Ukrajinci. Krátce po „nešťastném“ shromáždění u Janáčkova divadla, jak jej označil prezident, se na Facebooku objevila výzva k pochodu do „brněnského Bronxu“. Tak se v jihomoravské metropoli přezdívá okolí ulice Cejl nedaleko centra města.
„Dobrý večer, milá ukrajinská komunito. Toto je apel především na lidi, kteří si říkají Ukrajinci a hlavně na ty, kteří v Brně zaměstnávají Ukrajince. Je čas vyjít do ulic Brna a ukázat těm zas*aným Cikánům, kdo jsme a kolik nás je a že tady nechceme nikomu ubližovat,“ napsal ve svém příspěvku Ivan Kovtun. „Musíme se všichni chlapi sejít v den volna, což je většinou neděle, a udělat takový pokojný pochod ulicemi: Cejlu, Bratislavská a Francouzská, protože tam žije nejvíc Romů. Žije tam hodně našich krajanů a ti se teď bojí o své děti, ženy nebo případného vandalství na jejich autech,“ dodal v textu, který po jedenácti hodinách zmizel a jenž nyní vyšetřuje policie.
Ochrana před kriminálníky!
Podle romských zástupců zklidnění situaci prospěje zejména rychlé a spravedlivé vyšetření celého případu. Policejní mluvčí Pavel Šváb sdělil, že vyšetřování pokračuje především s výslechy svědků. Již dříve se policisté opakovaně obrátili na očité svědky konfliktu i na ty, kdo vědí, co mu v tramvaji předcházelo, aby se jim ozvali. Policie podezřelého zadržela již na místě činu a minulý týden v úterý jej soud poslal do vazby. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) je přesvědčený, že je důležité, aby napadení policie vyšetřila bez vnějších tlaků a aby byl viník potrestán, protože je potřeba dokázat české veřejnosti, že policie je schopna ji před kriminálníky chránit.
S využitím ČTK a Romea.cz
