Mauretánie byla jednou z provincií Římské říše s hlavním městem Cesareia a nacházela se v severní Africe. Vznikla roku 43 obsazením tamního území. Římané místní obyvatelstvo, které nemluvilo jejich jazykem, všude na celém tehdy známém světě nazývali „barbary“ a z toho vzniklo „berbeři“. Provincie získala název podle původního obyvatelstva, Maurů, převážně arabského a berberského původu. Islám tam přišel s dalšími arabskými dobyvateli začátkem 8. století. Hlavní město Cesareia v bylo době Arkadia před rokem 330 hlavním centrem judaismu, křesťanství se rozšířilo až ve 4. a 5. století. Dnes se jmenuje Cherchell a leží v Alžírsku.
Život světce
Arkadia oslovily právě myšlenky křesťanství. Odešel z vlastního rozhodnutí do pouště, aby se tam rozjímáním a postem připravil na boj za víru. Svůj majetek svěřil do péče svému strýci, který byl pohan, aby na něj dohlédl. Při obětování bohům (podle pravidla pro uctívání bohů a oběti „Dávám, abys mně dal.“ ) bylo podezřelé, že Arkadius chyběl. A tak vojáci zatkli jeho strýce.
Statečný mučedník
Jakmile se to doneslo Arkadiovi, opustil svůj úkryt v poušti a dobrovolně předstoupil před císařského místodržitele a řekl mu: „Jestliže je můj strýc ve vězení kvůli mně, žádám, aby byl propuštěn. Jsem ochoten odpovědět na vše, nač se mě budeš tázat.“
Místodržitel mu odpověděl, že mu promine útěk, obětuje-li římským bohům, nebo jinak že půjde na smrt. Tuto možnost, jak vyváznout, však Arkadius hrdě odmítl. Prohlásil, že je křesťan a žě jako věrného služebníka Božího ho smrt neděsí: „Život je pro mě Kristus, a umřít, to je pro mě zisk.“
Rozhněvaný místodržitel vydal rozkaz vojákům, aby mu svázali ruce i nohy a řezali úd za údem, aby pocítil tolikrát smrtelnou úzkost, kolik má údů. Statečný mučedník sám podával katům své ruce a nohy a modlil se. Věřil, že věčný Bůh mu tyto údy jeho těla dal, a když je Bohu nyní obětuje, Bůh mu je při zmrtvýchvstání zase vrátí. A divákům, kteří se kolem tohoto krvavého divadla shlukli, kázal, že veškerá tělesná muka nejsou nic pro toho, komu kyne věčná milost.
Utvrzení ve víře
Arkadius byl umučen 12. ledna roku 312. Nad jeho hrdinskou smrtí žasli i pohané a povzbuzení křesťané sebrali jeho končetiny a s úctou je pochovali. Jejich víra v Ježíše Krista, jenž propůjčuje svým bojovníkům takovou sílu, aby vytrpěli i ta nejhroznější muka, se touto krutou popravou jejich souvěrce jen upevnila.
Pranostika „Na svatého Arkadya, zima teprv začíná.“ odkazuje k mrazivým dnům v této době obvyklým.
