Města a obce mohou díky novele zákona o hmotné nouzi prohlásit některé své části za sociálně vyloučené lokality. Noví nájemníci tím ztrácí nárok na doplatek na bydlení, který mnohdy končil u majitelů ubytoven a předražených bytů. Kladno chce vyhlásit za vyloučenou lokalitu rovnou celé území města. Na jednu stranu má tento záměr zabránit zneužívání dávek na bydlení, na druhou stanu může přinést i snížení hodnoty nemovitostí, či znemožnění proplácení dávek těm, kteří je nezneužívají, jako důchodci či svobodné matky. Každý měsíc pobírá na Kladně sociální dávku na bydlení přes 700 lidí.
Ve čtvrtek od 17:00 se bude konat veřejná diskuse
Ve čtvrtek se na toto téma bude konat veřejná diskuse v kladenském Dělnickém domě na náměstí Svobody od 17:00. Debaty se zúčastní Roman Matoušek z vládní Agentury pro sociální začleňování, středočeská poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD), kladenský senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) a kladenský zastupitel Vojtěch Volf (ČSSD).
Pomůže spíše omezení dávek, nebo prevence?
Primátor Martin Volf tvrdí, že záměr pomůže omezit obchodování s dávkami nejen v ubytovnách, ale i v dalších nemovitostech ve městě.
Roman Matoušek z vládní Agentury pro sociální začleňování říká, že by se mělo začít od příčin problémů, což ale není samotná přítomnost lidí pobírajících příspěvek na bydlení, protože ti sami mohou být pachateli, ale i oběťmi negativních jevů. Řešením by podle něj mohla být cílená intervence zaměřená mimo jiné na vzdělávání, sociální služby a prevenci kriminality přímo v konkrétních místech. Počet domácností, které pobírají příspěvek na bydlení, podle Matouška dlouhodobě ubývá a ceny bytů na Kladně jsou vyšší, než třeba v Ústeckém či Moravskoslezském kraji. Z tohoto pohledu není Kladno lukrativní lokalitou pro obchodníky s chudobou, kteří zakoupí nemovitost a byty v ní pak pronajímají příjemcům dávek nebo obecně lidem, kteří obtížněji získají běžné byty. Pokles cen nemovitostí by tyto obchodníky mohl naopak přilákat.
