• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Budoucnost kardiostimulátorů vidím v kombinaci stimulace komor i síní, říká kardiolog

    3.12.2022

    Další využití kardiostimulátorů, přístrojů, které upravují činnost pacientova srdce, vidí primář kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce Petr Neužil ve stimulaci srdečních komor i síní, případně obou současně. Slibně se podle něj rozvíjí i kombinace podkožního defibrilátoru s kardiostimulátorem v komoře či síni. Uvedl to v tiskové zprávě nemocnice k desátému výročí implantace bezdrátového kardiostimulátoru, kterou tamní lékaři provedli jako první na světě. V nemocnici jich dosud implantovali přes 400, v posledních letech 25 až 30.

    „Budoucnost vidím v plném rozvinutí veškerého portfolia kardiostimulátorů, jak stimulace komor, síní, tak i obou dvou a také systém pro srdeční resynchronizační léčbu, takzvanou fyziologickou stimulaci u nemocných s poruchou mechanické funkce levé komory srdeční,“ popsal Neužil.

    Dále se podle něj slibně rozvíjí kombinace podkožního defibrilátoru a bezdrátového kardiostimulátoru v komoře či v síni, čímž odpadne nutnost vodičů zaváděných do srdce. Podkožní defibrilátor je přístroj s elektrodami implantovanými do srdce, který jeho činnost kontinuálně sleduje. Pokud by se u pacienta objevila život ohrožující arytmie, do srdce pošle elektrický výboj, který činnost svalu upraví.

    Kardiologové Nemocnice Na Homolce podílejí na vývoji těchto nových přístrojů. Před deseti lety proto jako první pacientovi implantovali bezdrátový kardiostimulátor a nově první použili dvě stimulační kapsle do pravé komory a pravé síně srdce, které spolu vzájemně komunikují. „Tento unikátní operační výkon byl proveden letos v únoru a povede k rozšíření indikací pacientů s poruchami srdečního rytmu,“ uvedla mluvčí nemocnice Martina Dostálová.

    První kardiostimulátor dostal pacient v roce 1958 ve Švédsku, šlo o převratnou novinku, která ale měla technické komplikace spojené s mechanickými poruchami elektrod nebo zdravotními riziky spojenými s infekcemi u podkožně zaváděných přístrojů.

    Výhodou bezdrátového přístroje, na jehož vývoji se tým Petra Neužila podílel, je podle lékařů Nemocnice Na Homolce výrazně menší riziko infekce, dlouhá efektivita, zavedení přístroje trvající jen zhruba 15 minut při méně invazivním zákroku a také lepší estetický efekt, protože přístroj má velikost mikrotužkové baterie.

    Přístroj lékaři implantují přímo do stěny pravé srdeční komory. Skrze stehenní žílu v stříle se zavede vodicí katetr, na kterém se upevní stimulační kapsle. Pacient není v celkové anestezii, ale má pouze místní znecitlivění. Baterie bezdrátového přístroje vydrží deset let.

    V současné době existují podle údajů Nemocnice Na Homolce čtyři typy těchto bezdrátových systémů, pouze jeden je schválený pro užívání v zemích EU, USA a Japonsku. Ostatní jsou ve fázi klinického zkoušení. Na celém světě jich bylo použito zhruba 250.000 až 300.000.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte