Před 106 lety se narodil jeden z příslušníků československé armády, který byl během druhé světové války vysazen na území protektorátu. Byl členem operace Silver B a do protektorátu se vrátil s dobře známými členy operace Anthropoid, na rozdíl od nich však válku přežil a zemřel až v roce 1987.
Vladimír Škacha se narodil 17. května 1920 v Poličce do rodiny kartáčníka a prodavačky jako v pořadí už šesté dítě. V rodném městě vychodil obecnou školu i měšťanku, potom se vyučil zedníkem, aby následně nastoupil jako stavební asistent ke stavební firmě.
V roce 1939, kdy se už v Evropě nezadržitelně schylovalo k válce, překročil hranice do Polska, odkud zamířil do francouzské Cizinecké legie. Dostal se až do Alžíru. Když začala válka, vrátil se zpět do Francie, v létě 1940 se ale spolu s dalšími evakuoval do Velké Británie. Za Lamanšským průlivem absolvoval poddůstojnickou školu a byl vybrán do výcviku pro výsadky do protektorátu. Toho mu bylo dopřáno v noci z 28. na 29. prosince 1941, když byl jako telegrafista výsadkové skupiny Silver B vysazen společně s členy výsadků Anthropoid a Silver A na území protektorátu.
Při seskoku se Škachovi i jeho parťákovi ze Silver B Janu Zemkovi bohužel lepila smůla na paty. Nejprve byli vysazeni vinou navigační chyby u obce Kasalička u Přelouče. Během seskoku se jim pak poškodila radiostanice, a aby nebylo smůly málo, nepodařilo se jim ani uchytit se na kontaktních adresách. Byli tak nuceni přesunout se na jižní Moravu, kde se skrývali až téměř do konce roku 1944.
Nakonec byl Škacha 22. prosince 1944 ve svém úkrytu v Brně obklíčen gestapem. Z této šlamastiky se mu sice nakonec podařilo se prostřílet, 3. ledna 1945 už ale tak úspěšný nebyl a byl zajat, tentokrát v Ostravě. Prošel si několika vězněními, nejprve Brno, pak také koncentrační tábor Flossenbürg. Všechny nástrahy osudu včetně pochodu smrti ale přežil a dočkal se konce války.
Mohlo by se zdát, že se svou minulostí má vojenskou budoucnost jasnou, nebylo tomu ale tak docela. V květnu 1945 byl ještě sice zařazen do štábní roty ministerstva národní obrany, v březnu 1946 byl ale na vlastní žádost propuštěn do zálohy. Svůj život si rozhodl naplánovat jinak. Dokončil si středoškolské vzdělání a od listopadu toho roku až do února 1949 pracoval jako národní správce potravinářské firmy.
Celý jeho život pak nabral jiný směr než by se u válečného veterána dalo očekávat. Vrhnul se na maloobchod a postupně pracoval v několika prodejnách v Brně jako jejich vedoucí. V roce 1962 se stal dokonce vedoucím první samoobsluhy v Brně.
Z rodinného života ještě uveďme, že se v roce 1949 oženil. Za manželku si vzal Alžbětu Obstgartenovou, se kterou měl syna Petra, který bohužel tragicky zahynul v roce 1972. Jako řada dalších se v roce 1968 rozhodl pro emigraci a společně s rodinou 27. června opustil Československo. Zakotvil v kanadském Torontu, kde žil až do své smrti 23. března 1987. Zde pracoval jako vedoucí supermarketu sítě The Oshawa Gtroup.
Zdroj:
REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004
https://www.vuapraha.cz/cechoslovaci-v-zahranici/75932
