Jaké to je zemřít? To je otázka, na kterou nelze najít uspokojivou odpověď. Existují však jedinci, kterým se na krátký okamžik zastavilo srdce a ocitli se v mýtickém prostoru mezi životem a smrtí. Se svými zážitky se svěřili na sociální síti Reedit.
Jeden uživatel byl zrovna na angiografu (radiologické vyšetření cév), když mu přestalo tlouct srdce. „Svět kolem mě se najednou utlumil a zamlžil se a pak všechno začalo černat. Pamatuju si, že když jsem znovu otevřel oči, doktor říkal, že jsem zpátky. Byl to velice pokojný pocit,“ vypověděl.
„Srdce mi nebilo asi čtyřicet sekund. Bylo to, jako byste usnuli beze snů, vůbec jste nevnímali sami sebe,“ vypraví další člověk.
Jinému se zastavilo srdce během prezentace ve třídě. „Měl jsem pocit, jako bych se řítil do nekonečné díry, zatímco moji spolužáci křičeli o pomoc. Nakonec mě oživili, ale stále si nedokážu vybavit ten krátký čas před a po smrti,“ sdělil.
Nevšední zážitek popisuje také další příspěvek na sociální síti: „Trochu si pamatuju jízdu sanitkou, ale ne z pohledu vlastního těla. Byla to skutečně ta nejdivnější věc, jakou jsem kdy zažil. Možná se mi to jen zdálo, ale v sanitce jsem pozoroval své bezvědomé tělo. Pamatuju si, že jeden ze záchranářů (kterého jsem před svým kolapsem neviděl) měl mátově zelené vlasy. Nemohl jsem si vybavit jeho jméno, ale když jsem se o tři dny později probral, zeptal jsem se ho na něj.“
Co by to pak bylo za posmrtnou zkušenost, kdyby v ní chybělo oslepující světlo? Přesně takový zážitek si odnesl autor dalšího textu. „Stál jsem před obří stěnou světla. Táhla se nahoru a dolů, doprava a doleva, všude, kam jsem pohlédl. Jako by vám dali žárovky přímo před oči. Pak jsem se probudil v nemocnici,“ prozradil.
Máte svou vlastní zkušenost z „druhé strany“?
Zdroj: Reedit
