Operace Srpnová bouře nebo také bitva o Mandžusko, i tak je dnes známá sovětsko-japonská válka na samém závěru druhé světové války. Tento konflikt pomohl Američanům k jejich vítězství nad Japonskem a uspíšení konce druhé světové války vůbec.
Válečná předehra
Stalin se zavázal pomoci Spojeným státům v boji s Japonskem už na jaltské konferenci v únoru 1945. Slíbil, že nejpozději do tří měsíců po ukončení bojů v Evropě vypoví Japonsku válku. Vše začalo už 5. dubna 1945, kdy Sovětský svaz vypověděl sovětsko-japonskou dohodu o neútočení. Japonsko následně v červenci odmítlo výsledky postupimské konference, tedy bezpodmínečnou kapitulaci.
Jednotky Rudé armády tak z obsazené Evropy začaly od května rychle proudit na Dálný východ. Vznikly tři fronty pod vedením maršála Malinovského, maršála K. A. Měreckova a generála M. A. Purkajeva.
Začátek akce
Krátce po půlnoci 9. srpna 1945 vyhlásil SSSR konečně Japonsku válku a následovala okamžitá sovětská invaze do Vnitřního Mongolska (Mandžukuo), které bylo pod japonskou kontrolou. Společné síly SSSR a Mongolska pak ukončily japonskou okupaci části Mongolska, severu Koreje a Kurilských ostrovů.
Rudá armáda v zásadě těžila jak ze své početní, tak i technické převahy. Do bojů nasadila ostřílené jednotky, které předtím prošly východní frontou, kde nasbíraly drahocenné bojové zkušenosti. Rychlost sovětského postupu i použitá taktika bleskové války byly ohromující, tankové oddíly postupovaly dokonce až 150 km denně. Japonští vojáci se sice pokoušeli situaci zachránit, ale jejich odpor Rudá armáda překonala.
Konec války
Byl to právě vstup SSSR do války, který se stal velmi významným faktorem v rozhodnutí japonské vlády bezpodmínečně kapitulovat. Ukázalo se totiž, že SSSR nebyl ochoten jednat jako třetí strana při vyjednávání o ukončení nepřátelských akcí za podmínek. Kapitulace byla podepsána na palubě americké lodi USS Missouri. Rusové tak zvítězili, navíc smazali stín porážky v rusko-japonské válce z let 1904 až 1905. A že nešlo jen o žádný abstraktní pojem, dokazují také územní zisky v místech, která Rusové ztratily právě v této válce. A tak za poměrně malých ztrát SSSR získal zpět své území, o které přišel v roce 1904. Sověti pak díky svému vítězství mohli začít měnit i geopolitickou mapu světa, ovlivňovali politiku jak v Koreji, tak v Číně, Mongolsku i Vietnamu. Spolu s americkým užitím dvou svržených atomových bomb tak už Japoncům nezbylo nic jiného než se podrobit vůli vítězných mocností a udělat definitivní tečku za druhou světovou válkou.
Zdroj: SKŘIVAN, Aleš. Japonská válka 1931-1945
