Češi byli uchváceni. Něco takového mít doma, to by bylo něco. Němci by pukli vzteky

21.8.2020
Karel Dudek

Pokud dnes stavíte dům, jistě se nyní zasnili, nebo začali hledat, z kterého sci-fi románu jsem to opsal. Asi vás zklamu. V době, kdy se tato událost odehrála, byl rok 2020 velmi vzdálenou budoucností. Členové nedávno vzniklého Klubu českých turistů vyrazili v roce 1889 na světovou výstavu do Paříže. Tři stovky metrů vysoká, ocelová věž, je ohromila. Francouzi se rádi nafukují a chlubí, ostatně, to je vlastnost daná všem národům.

Pro pana Eiffela to tehdy nebyla snadná záležitost. Petice stíhala petici, protest stíhal protest. Ta děsivá, obludná, železná konstrukce zničí poezii pohledu na Paříž. Což to nevidíte? Umělci se utápěli v slzách. Někteří. Naštěstí nebyli vyslyšeni a dominanta Paříže se rozhlíží již sto třicet let nad městem.

Překonal Eiffelovku a stal se legendou i symbolem Ameriky. Mrakodrap Chrysler ve slohu art-deco

I Češi byli uchváceni. Něco takového mít doma, to by bylo něco. Němci by pukli vzteky. Trochu shovívavosti, prosím.

Je rok 1890 a Němci právě odmítli účast na pořádání Zemské jubilejní, průmyslové výstavy. Ať už jejich důvody byly jakékoliv, měly společného jmenovatele. Touhu, aby se Čechům výstava nezdařila, aby zkrachovala. Což je historický fakt, protože v té době byl v Čechách německý nacionalismus stejně nafouklý, jako ten český. Vždyť tenhle nárůdek panských kočí a služek, který se teprve nedávno vypravil ze zapadlých vesniček do měst, nemůže konkurovat. Kde mají ty inženýry, architekty, stavitele, umělce? Bez nás to bude jenom velká ostuda. Měli je a ostuda se rozhodně nekonala. Už bylo příliš pozdě, dělat Čechům naschvály.

Petřínská rozhledna přežila požár i Hitlerovo bourání

Pan architekt Vratislav Pasovský, konstruktéři, pánové ing. Prášil a Souček, z Českomoravské strojírny, usedli k rýsovacím prknům. Bankovní konto, po náležité reklamě, začalo stoupat. Pozemek se našel a magistrát dal svoje požehnání.

Kopie Eiffelovy věže, v poměru 1:5. začala růst na Petříně. Kóta, s nadmořskou výškou 324 metrů, měla kompenzovat to, co rozhledně chybělo. Konstrukce o hmotnosti 175 tun a výšce 63,5 metru, byla dokončena za pět měsíců od prvního kopnutí do země. 16. 3. 1891 se začalo, 20. 8.1891 bylo hotovo. Jedenáct metrů hluboké základy zajistily její stabilitu. Osmiboký tubus s výtahem, a dvě točitá schodiště, zase umožnily přístup zvědavců na plošinu, ve výšce 55 metrů, odkud se jim otevírá pohled na nejkrásnější město na světě. Když v roce 1939 přijel ten jistý pán s knírkem do Prahy, projevil přání, aby rozhledna zmizela, kazí prý pohled na Pražský hrad. Jeho přání splněno nebylo. Petřínská rozhledna je dodnes neodmyslitelnou součástí pohledu na Prahu. Až tedy budete stoupat vzhůru a počítat schody (je jich 299) připomeňte si její stavitele. Dokázali téměř nemožné.

FOTO: Petřínská rozhledna

Petřínská rozhledna - Propagace výstavyPetřínská rozhledna - Petřínská rozhlednaPetřínská rozhledna - Pohled na Prahu z rozhlednyPetřínská rozhledna - Eiffelova věž v PařížiPetřínská rozhledna - Petřínská rozhledna petrin


Nepřehlédněte