Průzkum se uskutečnil na vzorku 1123 respondentů. „S tím, jak vzrostl počet neobsazených pracovních pozic a vyhráváme opakovaně soutěž o nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, tak přirozeně klesá už tak nízká ochota Čechů k dojíždění či ke stěhování za prací. Čas strávený cestou do práce se také stává stále důležitějším faktorem při zvažování zaměstnání,“ uvedla marketingová manažerka Grafton Recruitment Jitka Součková.
Půl hodiny, víc Češi dojíždět nechtějí
Až 30 procent lidí není podle průzkumu spokojeno s délkou dojíždění do zaměstnání. Do práce jsou Češi ochotni cestovat maximálně půl hodiny, pětina respondentů průzkumu však cestuje déle. „Na tuto skupinu by se měli zaměstnavatelé, kteří hledají nové pracovníky, zaměřit. Jde o lidi, kteří budou s největší pravděpodobností nejvíce otevřeni změně, pokud dostanou nabídku adekvátní práce v menší vzdálenosti od domova,“ míní Součková.
Dlouhé cestování do práce dokáže dle ní vyvážit jen výraznější navýšení mzdy. Například nabídka zaměstnání s časem dojezdu 60 minut bude pro většinu lidí stejně atraktivní, jako nabídka vzdálená 30 minut jen v případě, že nabízená mzda bude alespoň o pětinu vyšší.
Peníze i benefity motivují k dojíždění
Motivační jsou pro dojíždějící ale i jiné benefity, nejen vyšší peníze. Což potvrzuje dvaačtyřicetiletý IT pracovník Lukáš Toufar. „Bydlím 70 kilometrů za Prahou blízko dálnice. V okolí bydliště bych uplatnění nenašel. V oblasti IT je ale lidí nedostatek, a tak se mi zaměstnavatel snaží vycházet vstříc například tím, že dojíždím na pražskou centrálu pouze třikrát týdně a dvakrát týdně smím pracovat home office. To je pro mě asi lepší motivace než vyšší mzda,“ svěřil se pro Náš REGION.
Prestižní místo dokáže člověka „přesadit“ jinam
Ochotě stěhovat se za prací nenahrává momentálně ani historicky nejnižší nezaměstnanost. Podle průzkumu se za prací již někdy stěhovalo 31 procent respondentů, největší podíl na této skupině tvoří vysokoškoláci. Jako nejčastější důvody pro stěhování za prací uváděli lepší mzdu a zajímavost práce. To se týká i sedmadvacetileté absolventky Markéty Ducháčkové z Klatov.
„Po studiu ekonomie na vysoké škole jsem se rozhodla odejít do Prahy, kde bylo nejsnazší najít práci v kanceláři na úřadě. Na menších městech jsou tato místa většinou dlouhodobě obsazená, do továrny bych s vysokou školou opravdu nešla. Takže nezbývalo než se do Prahy odstěhovat. Sice mám i vyšší výdaje, ale stále je to dobré. To hlavní totiž je, že pracuji na prestižním úřadě, což se bude v mém CV vyjímat,“ prozradila.
Dvě třetiny Čechů jsou peciválové
Co se týká vzdálenosti, v 57 procentech případů se dotázaní stěhovali do jiného kraje v rámci ČR, v 31 procentech případů do zahraničí. Dvě třetiny Čechů by ovšem k přestěhování nepřiměla ani zajímavější nabídka zaměstnání či lepší mzdové podmínky.
I když zhruba 40 procent Čechů proklamuje zájem přestěhovat se za prací do zahraničí, realita je jiná. Pouze 31 procent lidí do zahraničí v minulosti dojíždělo nebo se do ciziny přestěhovalo. Mezi motivy k práci v zahraničí vede mzda. Lidé často vidí možnost dostat za stejně náročnou práci lepší peníze. Vysokoškoláky ovšem častěji motivuje vysněná práce či společnost, mladé do 34 let také příležitost naučit se cizí jazyk a možnost žít v zahraničí.
