Většina lidí si představuje programování jako psaní kódu, jímž vzniká aplikace nebo software. To se ovšem děti v mateřských a základních školách určitě učit nebudou. Informatika, ač se to v očích mnoha lidí nezdá, není jen o psaní kódu.
„Nechceme vychovávat armádu programátorů. Naším cílem je naučit děti myslet a řešit základní algoritmické úlohy. Děti se mají v podstatě naučit vytvářet postupy řešení. Nástrojů k tomuto účelu je mnoho. Začíná se s jednoduchými programovatelnými roboty v mateřských školách. Což si představme jako hračku, u které můžeme bez počítače pomocí tlačítek ‚naprogramovat‘, jak se má chovat,“ upřesnil pro Náš REGION vedoucí týmu autorů učebnic informatiky Jiří Vaníček.
Standard od roku 2020
Momentálně se projekt testuje na sedmdesáti českých školách a pokud se osvědčí, měla by se výuka programování a robotiky stát standardem na všech školách v roce 2020. „Na prvním stupni základních škol (přičemž výuka je cílena na žáky 3. až 5. ročníku) si děti hrají s robotickou stavebnicí; nejčastěji k tomu využíváme LEGO. Díky tomu, že žáci stavějí různé roboty a dávají jim sady jednoduchých pokynů, podporují rozvoj svého informatického myšlení a tvůrčích schopností,“ přiblížil Vaníček.
Největší rezervy v tomto přístupu mají školy na druhém stupni základní školy. Při výuce se pracuje na principu aktivní práce, objevování, nalézání odpovědí a se zapojením tvůrčích aktivit. V rámci programování pak už žáci zvládnou i pokročilejší příkazy např. v programovacím jazyku Scratch. O programování v opravdovém jazyku může být řeč až na středních školách. Mohou se učit programovat v Pythonu či základy robotiky na platformě Arduino. Konstruují roboty, dálkově řízená vozidla nebo domácí automatizační zařízení.
