• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Češi zaháněli koronavirus alkoholem, zjistila to pojišťovna

    27.5.2020

    Pokoušeli se desinfikovat zevnitř nebo jen rozháněli nudu v karanténě. Tak či tak, téměř 18 procent Čechů v době nouzového stavu sáhlo po lahvi alkoholu. Ukázal to nedávný průzkum Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, který mapoval chování lidí v karanténních podmínkách. Alkohol ale před nákazou zákeřným koronavirem nechrání. Naopak zvyšuje riziko dalších onemocnění, protože oslabuje imunitu, varují odborníci.

    Pozitivní vztah Čechů k alkoholu není žádnou novinkou, patříme dlouhodobě k jedněm z největších konzumentů na světě. Průměrný Čech vypije ročně kolem 14 litrů čistého alkoholu. Ve snaze „vypálit červa“ tak sáhlo po lahvi podle průzkumu 18 procent lidí.

    „Během nouzového stavu se zvýšil příjem alkoholu více u mužů než u žen. Při srovnání věkových skupin se konzumace nejvíce zvýšila u lidí od 27 do 35 let a u mladých ve věku 18 – 26 let, z nichž potvrdil zvýšený příjem alkoholu každý pátý dotazovaný. Nejukázněnější byla starší generace mezi 54 a 65 lety, u níž byl nárůst konzumace nejmenší“ shrnuje výsledky tisková mluvčí pojišťovny Hana Kadečková.

    Mýty o tom, že pití silného alkoholu zabíjí viry ve vdechovaném vzduchu, jsou nepravdivé. Silný alkohol s koncentrací alespoň 60 procent sice funguje dobře jako dezinfekce kůže, ústa ani hrdlo ale nedezinfikuje. Právě naopak, oslabuje imunitní systém a snižuje schopnost vypořádat se s infekcemi. Zvyšuje také riziko syndromu akutní dechové tísně, což je jedna z nejzávažnějších komplikací nemoci COVID-19.

    Alkohol je jen jeden, liší se jen jeho koncentrace

    Mírné zvýšení zdravotních rizik s sebou přitom přináší i překročení úrovně každodenní konzumace jednoho piva nebo dvou deci vína. A s každou další skleničkou nebezpečí roste.

    „Alkohol přímo souvisí se vznikem až devíti druhů rakovin, cirhózy jater, řídnutí kostí, infarktem nebo alkoholovou demencí. Nadměrná spotřeba přinášející zdravotní rizika přitom vůbec nemusí a většinou není spojená přímo se závislostí – alkohol může významně škodit i když člověk není závislý,“ upozorňuje profesor Michal Miovský z Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

    Roční spotřeba alkoholu na osobu, která nemá negativní důsledky na zdraví, by přitom neměla překročit 6 litrů.

    Alkohol s energeťákem je oblíbeným nápojem teenagerů. Návykový je stejně jako kokain

    Dalším z rizik nadměrného pití alkoholických nápojů je i negativní vliv na myšlení, úsudek a chování. Alkohol například významně podporuje agresivní chování a je jednou z nejvýznamnějších příčin domácího násilí. V době, kdy lidé tráví mnohem více času pospolu v izolaci, jsou ve větším stresu a obavách, může vyšší konzumace alkoholu snadno vyústit v agresivní chování vůči partnerům, seniorům či dětem, kteří s touto osobou sdílí společnou domácnost.



    Nepřehlédněte
    4.6.2026
    Zprávy

    Okamura & rasismus