Až 90 procent infekcí, které ve svých ordinacích řeší praktičtí lékaři, je podle lékařky Ludmily Bezdíčkové virových a antibiotika na ně nezabírají. Přesto stále někteří pacienti jejich předepsání vyžadují. Lékaři by měli preferovat ta úzkospektrální jako penicilin, na který není alergie tak častá, jak se lidé domnívají, a často jim je diagnostikovaná nesprávně. Novinářům to dnes řekli zástupci Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
„Za posledních 30 let užíváme minimálně o pětinu antibiotik více, přičemž populace není více nemocná, ale léky jsou dostupnější,“ uvedla Helena Žemličková ze SZÚ. Někteří pacienti do ordinaci praktického lékaře už přicházejí s tím, že chtějí předepsat antibiotika nebo je žádají i preventivně do domácí lékárničky.
„Řada lékařů udává, že tlak pacientů na předepsání antibiotik je velký. Udávají to jako jeden z nejčastějších důvodů, proč je předepíší, i když o tom nejsou přesvědčeni,“ citovala Žemličková výsledky průzkumu SZÚ. Podle něj si stále třetina lidí myslí, že antibiotika urychlí léčbu nachlazení a pětina lidí si je nasazuje i sama, pokud jim například zbyly doma po poslední léčbě.
Nadměrné užívání antibiotik v populaci vede podle oborníků k tomu, že na některé odolné bakterie přestávají fungovat. Antibiotická rezistence je problém zejména při hospitalizacích, v nemocnici antibiotika dostává až třetina pacientů, kteří jsou tam i s jinými potížemi. „Přežití autonehody nebo léčby rakoviny pak záleží i na tom, jak silná je antibiotická rezistence,“ řekl lékař Jan Strojil z Fakultní nemocnice v Olomouci. S různými infekcemi se podle něj potýkají například pacienti na umělé plicní ventilaci.
Lékaři se proto obávali toho, jak se na antibiotické rezistenci projeví epidemie covidu-19, kdy bylo hospitalizovaných více než 200.000 lidí. „Lékaři se báli, že bude epidemie probíhat jako španělská chřipka a sekundárním problémem bude bakteriální pneumonie. U covidu se ale vyvine virová pneumonie a u ní antibiotika nepůsobí,“ vysvětlila Žemličková. Proto lékaři od podávání antibiotik nakaženým covidem-19 ustoupili a rezistence nejvýznamnějších bakterií v nemocnicích se paradoxně snížila. „Schopnost adaptace bakterií je obrovská ve srovnání s lidskou populací,“ dodala.
Podle studie před deseti lety v Evropě umíralo v důsledku infekcí multirezistentní bakterií 25 tisíc lidí za rok, v roce 2018 jich bylo už 33 tisíc. Vliv na to má i stárnutí populace. Do vývoje nových antibiotik se podle Strojila farmaceutické firmy příliš nepouštějí, protože pro ně není ekonomicky výhodný. Vývoj trvá třeba i 20 let a odborníci pak nový lék, na které si bakterii ještě odolnost nevytvořili, nasazují jen malému množství pacientů a používá se jako rezerva u těch, kterým nefunguje nic jiného.
Světová zdravotnická organizace (WHO) i SZÚ se proto snaží vzdělávat lékaře, aby předepisovali nejprve antibiotika s úzkým záběrem, například penicilin. Řada pacientů uvádí, že má na tento lék alergii, podle Strojila je to ale mýtus a není tak častá. „U 98 procent pacientů nejde o alergii, je potřeba to znovu posoudit,“ uvedl. Anafylaktická reakce po penicilinu je málo častá.
Zdroj: ČTK
