Před něco více než týdnem zasáhlo mimořádně vydatné sněžení i Španělsko, v Madridu spadlo až půl metru sněhu, jak informoval server Meteocentrum.CZ. Šlo o největší sněhovou událost za posledních padesát let. O minulém víkendu zase zima se sněžením dorazila do jihovýchodní Evropy. Přívaly sněhu zažil Balkán. „Letošní zima je v Evropě vcelku obstojná, místy dokonce až překvapivě silná. Což jsme v minulém týdnu zažili i u nás. I v éře oteplování klimatu stále panují epizody, kdy se nezvykle sníh dostane až do teplých regionů. Dá se očekávat, že podobné výkyvy počasí a údery zimy nás čekají i v dalších letech.“
Leden prý má název od ledů, únor od „noření“, tedy lámání ledů na řekách. Přesto ve více než čtvrtině všech let je právě únor nejchladnějším měsícem. Před 83 lety to potvrdil i dosud nepřekonaný český teplotní rekord minus 42,2 stupně Celsia, naměřený 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Rekord naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, profesor českobudějovického gymnázia. Na zeměkouli však jsou místa ještě mnohem mrazivější. Pověstná je kotlina Ojmjakon u Jakutska s rekordem absolutního mrazu na severní polokouli (- 71,2 stupně). Největší přírodní mráz – 89,2 v roce 1983 naměřili v Antarktidě na základně Vostok.
Tou úplně nejzimovatější, nejen na území Česka, ale i ve střední Evropě, byla zima 1829/30. Lidé tehdy zažili 76 ledových dnů (teplota byla pod nulou celých 24 hodin) a 95 dnů s minusovými denními průměry. Hned za ní se řadí perná sněžná zima 1783/84, která měla 73 ledových dnů a 93 dnů s minusovými denními průměry teploty vzduchu. Legendární arktická zima 1928/29, klimatology označovaná za zimu století, měla ledových dnů 62, sibiřský mráz trval až do rozpuku jara. V naprosté většině meteorologických stanic hlásili nejnižší teploty v historii (teplota kolísala v rozpětí – 27 až – 42 stupňů).
Absolutně nejnižší teplotu vzduchu, a tedy oficiální československý, respektive český rekord, zaznamenali právě v už zmíněných Litvínovicích u Českých Budějovic – minus 42,2 stupně. Také jinde v jižních Čechách poklesla rtuť teploměru hluboko, v Třeboni až na minus 41,5 stupně. V Opavě hlásili minus 41 stupňů, Havlíčkův Brod „jen“ minus 36 stupňů a Praha minus 27,1 stupně. Třeskutý mráz byl i na druhé straně republiky, na stanici Víglaš-Pstruša u Zvolena naměřili minus 41,0 stupně Celsia, což je zatím nepřekonaný slovenský rekord.
Mezi nejchladnější se řadí také arktický únor 1956 s teplotami až – 35 stupňů. Další třeskuté zimy byly v letech 1939 – 1943 a 1962 – 1964. V posledních třiceti letech byla výrazně mrazivá zima v lednu 1985, kdy se pohybovaly minimální teploty kolem minus 30 stupňů (v Lenoře na Šumavě minus 33 stupňů). V lednu 1987 na jednom z nejchladnějších míst Česka na šumavské Jezerní slati ulovil amatérský „lovec mrazů“ Antonín Vojvodík mráz – 41,6 stupně. Třeskuté mrazy kolem -20 až -30 stupňů sevřely střední Evropu také v lednu 2006. Podobné mrazy k nám přišly i začátkem a koncem roku 2010, také v roce 2012. Na Šumavě bylo -38,1 a 62 dní se teploty nedostaly nad nulu.
