Podle studie Finanční chování domácností v ČR v teorii a praxi zpracované odborníky Vysoké školy ekonomické, vklady domácností u bank v posledních dvou dekádách převyšovaly jejich bankovní úvěry. Ke konci roku 2017 to bylo o 772 miliardy Kč. Nejvíce peněz držely domácnosti na běžných a spořicích účtech, zatímco termínované vklady jsou zejména od poslední krize méně populární.
Více peněz uložených na běžných účtech ukazuje, že české domácnosti jsou konzervativní a chtějí mít finanční rezervu pro nenadálé potřeby. „Vliv na to má i pokles úrokových sazeb na termínovaných vkladech na rekordně nízké úrovně,“ uvedl Petr Teplý z Fakulty financí a účetnictví VŠE. S příchodem krize před deseti lety některé domácnosti začaly přesouvat své peníze do aktiv jako jsou nemovitosti, půda a cennosti, které považují za bezpečnější.
Tento finanční vývoj však neplatí pro všechny domácnosti. „Lze předpokládat, že zatímco jedna skupina domácností peníze ukládá, druhá si půjčuje. Z hlediska strukturálního pohledu může být tento ukazatel stabilní, ale přitom může hrozit, že dojde k předlužení určité skupiny domácností,“ upozorňuje Teplý.
Dluhové zatížení domácností, tedy stav spotřebních úvěrů a úvěrů na bydlení v poměru ke mzdám a platům, roste. „Růst tohoto poměru z 0,14 v roce 1997 na 1,02 v roce 2017 signalizuje, že zadluženost pomáhala stimulovat ekonomický růst, ale prostor jejího dalšího růstu se postupně vyčerpává,“ upozornil Martin Mandel z Fakulty financí a účetnictví VŠE.
