Polští občané se také hodně uplatňují v těžbě a dobývání, rumunští v informačních a komunikačních činnostech, bulharští v dopravě a ukrajinští v zemědělství, obchodě a ve zdravotní a sociální péči. „Přes 53 % cizinců žijících na našem území má u nás trvalý pobyt a jejich počet plynule roste. Z delších časových řad je zřejmé, že počet cizinců s přechodným pobytem naopak reaguje na makroekonomický cyklus,“ uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Výrazně převažují Slováci
Nejčastěji jsou cizinci v České republice z důvodu zaměstnání a podnikání. V posledních letech přibývá pracujících cizinců z členských zemí EU. V roce 2017 se zahraniční pracovníci na celkové zaměstnanosti podíleli z 10,7 %. Nejvíce je zde občanů Slovenska, s odstupem lidí z Ukrajiny, následují Rumunsko, Polsko, Bulharsko, Rusko a Vietnam. Uvedla to expertka oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ Jarmila Marešová.
Nejdelší pracovní dobu mají Bulhaři
Podle ředitele odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibora Holého je každá z velkých cizineckých zaměstnaneckých skupin něčím specifická: kupříkladu typický bulharský zaměstnanec je muž okolo 45 let, u nás pracující Bulhaři mají nejdelší placenou dobu za měsíc, o 3,2 hodiny více než je český průměr. Rumuni a Slováci jsou především muži třicátníci, podobně jako Slováci. Ukrajinci jsou jedinou národností, kde mezi pracovníky v ČR převažují ženy pracující v mnoha odvětvích včetně sociálních služeb.
