V Pardubickém kraji se v roce 2020 mírně snížila výroba pitné vody. Vodárny jí fakturovaly 22,511 milionu metrů krychlových, rok předtím to bylo 22,742 milionu metrů krychlových, tedy o procento více. Domácnosti přitom meziročně zaznamenaly růst spotřeby.
Loni v Česku zemřelo téměř o 17 tisíc lidí víc než v roce 2019, jde zhruba o patnáctiprocentní nárůst. Podle Českého statistického úřadu je tak výrazná meziroční změna v historii po roce 1950 zcela výjimečná. Podle předběžných údajů loni zemřelo 129 100 lidí.
Do středních Čech přijelo v letošním třetím čtvrtletí 443 748 turistů, meziročně o 2,5 procenta méně. Zahraničních hostů ubylo téměř o 60 procent, naopak Čechů přijelo do regionu o 12 procent více. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Zemědělci v Libereckém kraji vyjeli do polí zhruba o týden později než v loňském roce. Dozrávání obilí přibrzdilo deštivé počasí. Zatím se sklízí ozimé ječmeny v jižních částech kraje. Výnosy nevypadají špatně, někde sklízeli i 7,5 tuny z hektaru, řekl dnes Jiří Teplý z Agrární komory pro Liberecko a Jablonecko. Na hodnocení je ale brzy, žně jsou teprve na začátku.
Obyvatelé v Libereckém kraji měli loni nejdražší vodu v Česku. Za krychlový metr platili v průměru 87,70 Kč. Podle informací z Českého statistického úřadu (ČSÚ) platily domácnosti v kraji za vodu zhruba o pětinu víc, než je celostátní průměr, který dosáhl 74 korun. Ani letos nebude zřejmě navzdory snížení DPH situace lepší, voda dál zdražuje. Důvodem jsou hlavně investice do modernizace a rozvoje sítí. Zejména v oblasti odkanalizování kraj výrazně zaostává, na kanalizaci je napojeno jen 69,5 procenta domácností. Celostátní průměr je 85,5 procenta.
O zářijové termíny se vede tuhý boj, přeživší svatební salony letos a příští rok kvůli návalu mohou zdražit.
Stavební výroba v Libereckém kraji se po enormním růstu v roce 2018 loni o téměř 13 % propadla. Stavební firmy odvedly práci za 2,939 miliardy korun, o rok dříve objem základní stavební výroby vzrostl o téměř 24 % na 3,385 miliardy korun. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Propad stavební výroby zaznamenali loni statistici také na jihu Čech, v Karlovarském, Ústeckém a Zlínském kraji.
Lidé s cizím státním občanstvím tvoří více než desetinu zaměstnanosti v České republice. Nejvíce jich pracuje ve zpracovatelském průmyslu, zaměstnání jim nezřídka zprostředkovávají agentury práce. Nejvíce jich pracuje v Praze, pobírají tam ovšem nižší mzdy než v jiných krajích. Poláci pracují hlavně podél hranic. Údaje zveřejnil Český statistický úřad ČSÚ.
Pro 28,1 % domácností je problémem neočekávaný výdaj ve výši 10 200 korun, pro 25 % týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, pro 7,4 % automobil, pro 7,1 % jíst obden maso, pro 3,2 % platit včas různé pravidelné platby a splátky, pro 3,1 % je problém dostatečně vytápět byt, pro 0,2 % mít pračku, pro 0,1 % barevný televizor a pro 0,1 % telefon. Vyplývá to z šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) za rok 2017.
Devět lidí z deseti (88,5 %) má bankovní účet, procento je o něco vyšší u lidí s vyšším vzděláním (96,9 %), u lidí s nižším vzděláním je to 82,2 %, u lidí nad pětašedesát let 63, 4 %. Méně než polovina (47,9 %) domácností s nízkými příjmy si měsíčně něco šetří, u domácností s vyššími příjmy jsou to asi dvě třetiny (78,6 %), nejméně si šetří, respektive mohou dovolit šetřit, samoživitelky a samoživitelé, kteří šetří ze 47,2 %. Vyplývá to z šetření Českého statistického úřadu za rok 2017.