Výzkumníci z Laboratorního centra CLIP při Klinice dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol se zaměřují na jeden z klíčových problémů léčby akutní lymfoblastické leukémie, tedy schopnost některých nádorových buněk chemoterapii odolat. Informoval o tom Národní ústav pro výzkum rakoviny. Tento typ leukémie patří u dětí k nejčastějším, ročně jej lékaři diagnostikují zhruba u 120 až 150 pacientů.
Jádrem problému je metabolická flexibilita leukemických buněk. Júlia Starková z centra CLIP vysvětluje, že u části pacientů je tato schopnost přepnout metabolismus a vyhnout se tak účinku léků přítomna ještě před zahájením léčby, zatímco u jiných se rozvíjí teprve jako reakce na chemoterapii. Klíčové přitom je, že zvýšenou metabolickou aktivitu buněk lze změřit již v době stanovení diagnózy, což otevírá možnost předem vytipovat rizikové pacienty.
Vědci pracují s hypotézou, že pokud se podaří tuto aktivitu potlačit na samém začátku léčby nebo ještě před ní, leukemické buňky ztratí schopnost se chemoterapii bránit.
Druhou linií výzkumu je přesnější monitorování zbytků nemoci po léčbě. Tým porovnal více než 300 povrchových znaků leukemických a zdravých buněk s cílem najít spolehlivou sadu markerů pro jejich rozlišení. Adéla Vávrová z centra CLIP k tomu říká, že různé typy leukemických buněk mají své charakteristické kombinace těchto znaků, které je nutné stanovovat současně, aby identifikace fungovala i při velmi nízkých hladinách reziduální nemoci. Výsledkem by měla být sada sedmi markerů využitelných pro dlouhodobé sledování pacientů.
Vedoucí centra Jan Trka zdůrazňuje, že za celým výzkumem stojí snaha o co nejpersonalizovanější přístup k léčbě, a to i s ohledem na její pozdní následky. Vávrová to shrnuje slovy: „Cílem není pouze dítě vyléčit, ale pokud možno ukončit léčbu s co nejmenšími dlouhodobými následky.“
Zdroj: autorský text / ČTK
