Chatovou osadu Montana proslavil nohejbal

9.10.2021
Andrea Cerqueirová

Chatovou osadu Montana ve Všenorech (části Horní Mokropsy) proslavil nohejbal, který tam pravděpodobně vznikl. První osadníci tam přišli ve třicátých letech minulého století. Dodnes – byť už mnoho tradic se tam již nedodržuje a život se hodně posunul – má šerifa, což už u chatových osad dávno nebývá zvykem.

Tramping a chatové osady v našem kraji. Takový název nesla akce, která se v září uskutečnila ve Všenorech. Jednalo se o setkání příznivců historie trampingu a života v chatových osadách Klobouky. Seminář zorganizovala obec Všenory prostřednictvím Všenorské knihovny, místního kulturního a historického výboru a za účasti Černošické Společnosti Letopisecké. Součástí byla vycházka po slavné sportovní osadě Montana ve Všenorech s komentářem Františka Lancingera, jehož život je s osadou silně spjat. Následoval seminář v budově všenorského obecního úřadu – ve Společenském sále Vladimíra Holana, kde bylo možné vyslechnout si mimo jiné přednášku místostarostky obce a knihovnice Aleny Sahánkové „Osud chatových osad ve Všenorech“.

Sparťanské podmínky

Náš REGION o historii osady Montana hovořil právě s místostarostkou Všenor Alenou Sahánkovou a starostou Romanem Štěrbou, který připomněl, že vznik osady byl ve 30. letech hodně spojen se sportem, především nohejbalem a volejbalem, přičemž existovala nejen idylka, tak i rivalita mezi jednotlivými skupinami, proto tam postupně bylo vybudováno více hřišť. „Byly to sparťanské podmínky, napřed tam lidé spali pod širákem, pak v hospodě zjistili, že by si mohli pronajmout pozemek od místních sedláků, neboť kvůli kyselé půdě se tam příliš nedařilo zemědělským plodům,“ uvedl. Počet chat se postupně rozšiřoval až do dnešní podoby, kdy jich tam je přes dvě stovky. „Dodnes tam mají šerifa, který má sice nevděčnou úlohu, neboť musí řešit různé stížnosti, zároveň ale jedná s úřady a všem osadníkům podává praktické informace, takže klady převažují,“ řekla Sahánková.

Fenomén 30. a 50. let

Chatové osady byly fenoménem 30. i 50. letech, Montana však žije dodnes, někteří lidé tam dokonce bydlí na trvalo, jiní přijíždí na víkendy a dovolené. Je tam hodně nových, někteří ale Montanu znají odmala, protože jejich předci patřili k prvním či jedněm z prvních osadníků. „Příští rok plánujeme uspořádat výstavu spojenou s přednáškou a přehlídkou trampských kapel. Osady chceme ještě více zmapovat, zjistit míru inspirace Divokým západem a další zajímavosti. Osady byly vždy průřezem sociálními skupiny, dodnes se tam potkávají lidé bez ohledu na společenské postavení, což je skvělé,“ uvedl Štěrba. Sahánková vyzdvihla skvělou dostupnost na Montanu z Prahy, odkud přijíždí nejvíc osadníků, nicméně chaty tam mají i lidé odjinud. Je tam studna s vodou i připojení na elektřinu, tedy rozdíl oproti sparťanským začátkům.

Krušné chvíle

Osada zažila i krušné chvíle. Hodně škod kupříkladu napáchaly povodně v roce 2002, kdy se v rozbouřené Berounce utopily i zmapované vzpomínky – místní kronika. Přilehlý les zase poničil kůrovec, takže už neumí tolik zadržovat vodu. Osadou se opakovaně prohnaly i přívalové deště. V únoru 2020 Náš Region informoval o kácení stromů, které způsobilo, že spadlé kusy rozsekaly tamní klubovnu (která už mám novou střechu), poničeno bylo i okolní hřiště. Přírodní živly úřadovaly i v dávnější minulosti. „V roce 1978 odstraňovali osadníci z Montany škody po povodni. Podle zápisu v kronice z roku 1983 byly osadní výbory součástí Komise pro ochranu životního prostředí. Pomáhali například při stavbě mateřské školy a při budování přístupové lávky k železničnímu mostu,“ uvedla Sahánková v rámci přednášky, kterou připravila ve spolupráci se zmíněným Františkem Lacingerem. Pro Náš REGION dodala, že dnes se mnozí osadníci do života obce příliš nezapojují, obrací se na ni jen třeba kvůli kanalizaci, tedy praktickým záležitostem, které se jich týkají, jinak moc ne. Výjimkou jsou někteří z těch, kteří na osadě trvale žijí.

Zájem o nemovitosti okolo Prahy roste. Nejen o domy a byty, ale i o chaty a chalupy

Sportovní a hudební začátky

V rámci přednášky místostarostka připomněla již letmo zmíněnou sportovní historii osady. „Na hřištích se hrál především volejbal, faustbal a nohejbal. Osadu proslavil nohejbal, který zde pravděpodobně vznikl. Dle zachovalých podkladů nebyl jinde starší turnaj prokázán. Hrál se zde první nohejbalový turnaj dvojic. V roce 1940 dostali účastníci nohejbalového turnaje první pravidla a propozice nohejbalu. Nohejbal byl ukončen v roce 1946 a byl nahrazen tenisem. Vznikalo více hřišť, ale časem zanikly a zůstalo hřiště na kraji osady u Berounky z roku 1973, kde se časem postavila roku 1980 klubovna. Pak se přidalo další hřiště,“ uvedla. Zmínila i hudbu: „Osadník Ota Škába zpíval s „Westmeny“ a „Lišáky“. Parta sportovců kolem Vladimíra Turečka, Boba Waltera, Bartušky a Pecha skládali písně a některé skladby nahráli na desky. Zachovalo se pár strojopisných přepisů i originálů, bohužel jen textů písní.“

Radost mnoha generací

Náš REGION se osadou ve všední den prošel, všude bylo živo, byť mnohé tradice se již na osadě nedodržují. Potkali jsme hned dva pamětníky, kteří znají osadu odmala a hodně pro ně znamená. I proto je dobře, že dělá radost dalším a dalším generacím, byť ji třeba pojímají jinak. Na programu zmíněného všenorského semináře byly též přednášky Pavla Buchteleho „Historie trampingu“, Jindřicha Königa „Chatové osady v Řevnicích a Letech“, Václava Kratochvíla „Chatové osady v Dobřichovicích“, Věry Lešetické „Jak můj táta Karel Lukáš zakládal v Mokropsech osadu v Lavičkách“ a Kateřiny Samojské „Záchrana srubu ve Všenorech“. Následovala diskuse „A co dál?“. Trampské písničky zazpívala a na kytaru zahrála Ivana Velčovská. Náš REGION bude informovat i o historii dalších osad.

Zdroj: vlastní



Nepřehlédněte