Bezplatné vstupné platí vedle věřících, kteří se přijdou pomodlit, také pro děti do šesti let věku, lidi se zdravotním postižením včetně jednoho doprovázejícího člověka, průvodce a v neděli rodiny s dětmi a seniory. Plné vstupné vyjde na padesát korun, zlevněné pro děti od šesti do šestnácti let, studenty do šestadvaceti let a seniory nad pětašedesát let na třicet korun. Skupina nad deset lidí zaplatí skupinové vstupné, což vychází na čtyřicet korun na osobu, rodinné vstupné (děti do šestnácti let v doprovodu dvou dospělých) činí dohromady stovku, stejně tak skupinové vstupné pro žáky a studenty.
Předěl přinesla husitská revoluce
Založením kapituly na Vyšehradě řešil král Vratislav kromě jiného otázku hmotného zabezpečení vysokých státních úředníků, kteří se právě rekrutovali z řad duchovních – představitelů a členů Vyšehradské kapituly. „Vratislav zemřel 14. ledna 1092 a byl pochován ve vyšehradském kapitulním kostele, do jehož základů sám kdysi „přinesl na vlastních ramenou dvanáct plných nůší kamení ke cti svatého Spasitele tak, jako císař Konstantin založil kostel římský (letopis tzv. kanovníka vyšehradského),“ uvádí informační materiál o kapitule.
Do roku 1419 či 1420 měla kapitula mezi českými církevními institucemi mimořádné postavení. K zásadnímu předělu došlo při husitské revoluci, po vítězství nad vojskem krále Zikmunda 1. listopadu 1420. Kapitula svoji existenci uhájila, byť již nikdy se jí nepovedlo obnovit postavení před rokem 1419. „Významnější etapu v jejím dalším vývoji představuje až 1. polovina 18. století, kdy v kapitule působili dva literárně činní kanovníci Jan Florian Hammerschmid (1652 – 1737) a Jan Tomáš Vojtěch Berghauer (1684 – 1760), pozdější kapitulní děkan. Tehdy se také uskutečnila barokní přestavba kapitulního kostela sv. Petra a Pavla, dokončená roku 1729,“ uvádí materiál.
Rekonstrukce nejen kapituly
V druhé polovině 19. století kapitula přispěla k obnově Vyšehradu, díky přispění proboštů Vojtěcha Ruffera (1790 – 1870), Václava Štulce (1814 – 1887) a Mikuláše Karlacha (1831 – 1911) došlo k přeměně vyšehradského hřbitova v národní pohřebiště, vybudování Slavína a k novogotické přestavbě kapitulního kostela. V době první světové války a vzniku samostatného Československa působili na Vyšehradské kapitule především bývalý představený české koleje v Římě František Zapletal (1861 – 1935) a bojovník proti nacismu Bohumil Stašek (1886 – 1948).
V roce 1948 byla kapitula znárodněna, v roce 1991 byla na ni převedena zpět většina vyšehradských kapitulních objektů. „V uplynulém období byla dokončena nejen rekonstrukce kapitulního chrámu sv. apoštolů Petra a Pavla, ale i většiny dalších objektů. V roce 2003, kdy kapitula vzpomínala stého výročí regotizace, udělil papež Jan Pavel II. kapitulnímu chrámu sv. apoštolů Petra a Pavla titul papežské baziliky minor,“ uvádí materiál. Kapitulu určitě stojí zato navštívit, zároveň se projít celým Vyšehradem, včetně zahrad, kde jsou ve veřejném prostoru krásné sochy.
