Projekt Open House Praha je členem mezinárodní sítě Open House Worldwide, jejíž prioritou je prezentovat Prahu jako kulturní a otevřené město. Již od prvního ročníku festivalu je patronkou a tváří festivalu světoznámá architektka Eva Jiřičná, která byla u samotného zrození festivalu Open House v Londýně a dvacet let zasedala ve správní radě Open House London.
Objekty, které stojí za to spatřit – Praha 7
Bruselský pavilon Expo 58 stojí v Letenských sadech už od roku 1960. V rámci pavilonu – přímo v jeho srdci – byla oblíbená restaurace, která reprezentovala Československo na světové výstavě v Bruselu. O výstavbu obou budov se zasloužili projektanti František Cubr (1911 v Praze – 1976 tamtéž), Josef Hrubý (1906 ve Větrném Jeníkově – 1988 v Praze) a Zdeněk Pokorný (1909 v Pardubiceích – 1984 v Praze).
Kolik se v Expu a na jeho terase natočilo filmů! Tak exkluzivní tam byl výhled na Prahu! Podnik fungoval až do roku 1990. Poté byla restaurace prodána do soukromého vlastnictví a objekt začal pomalu chátrat. Majitel historickému významu stavby nepřisuzoval takovou váhu, a zcela jej nechal se rozpadat. Po několika letech byl ve velmi dezolátním stavu, a bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci. Ta se uskutečnila v roce 2001, dnes je tu sídlo reklamní agentury.
Zajímavý je také plovoucí dům Port X Lukáše Otevřela. Nebo Zátkovy sodovkárny z roku 1929, pestrobarevný objekt v Přívozní ulici, dnes sídlo reklamky Ogilvy. Veřejnosti se otevře i ministerstvo dopravy (František Roith, 1932) na protějším břehu řeky, kde svého času měl svůj pelech generální sekretariát Komunistické strana Československa.
Nebo se vydejte do Prahy 6, i ta se má čím chlubit!
Podívat se můžete třeba do ZŠ Bílá, postavené ve stylu meziválečné avantgardy. Je to bezesporu nejlepší dílo Jana Gillara (1904 v Příboru – 1967 v Praze), žáka Josefa Gočára, který pracoval v ateliérech Jana Zázvorky, Josefa Záruby – Pfeffermanna a Jaromíra Krejcara.
Velmi brzy se však osamostatnil a vzápětí zvítězil v soutěži na projekt tzv. Francouzských škol v Praze – Dejvicích. Stavebníkem areálu škol od mateřské přes základní až po gymnázium byla Společnost pro výuku francouzského jazyka.
Soutěž byla vypsaná v roce 1931 a mladý, teprve sedmadvacetiletý Gillar zvítězil projektem, kdy do plánovaného areálu rozmístil moderní účelné pavilony takové velikosti a typu, aby odpovídaly stáří dětí, které v nich budou pobývat. Na jeden konec areálu umístil třeba přízemní budovu mateřské školy, která měla celou jednu stěnu prosklenou tak, aby se za vhodného počasí dala úplně otevřít a třídy se tím propojily se zahradou. Škola byla otevřena v roce 1934, na její úplné dokončení chyběly peníze. A pak přišla válka…
Od mládí levicově orientovaný Gillar se tím ovšem ve třiceti nesmírně proslavil. Areál patří mezi velevýznamné funkcionalistické stavby nejen v naší republice, ale je znám i mezi architekty v zahraničí, kteří jej přijíždí studovat.
Slavný ústav profesora Holého je také krásný
Nedaleko odsud, na Flemingově náměstí, se rozprostírá monumentální budova zemědělského výzkumáku, dnešního Ústavu organické chemie a biochemie, který v letech 1924-29 projektoval a budoval architekt a stavitel Josef Záruba – Pfeffermann (1869 v Praze – 1938 ve Starém Smokovci na Slovensku). Tento jednu dobu bubenečský místostarosta má na svém kontě i pozoruhodný ústav cukrovarnický ve Střešovicích.
Ústav organické chemie a biochemie proslavily osobnosti akademika Františka Šorma (tuším, že se o něm v 68. roce uvažovalo o jako možném prezidentovi) a samozřejmě profesora Antonína Holého. Vstup bude možný i do nejnovější části ústavu, které se bůhvíproč říká Květák.
Zajímavá může být i návštěva vilky v bubenečské části Pelléovy ulice 70/20. Postavit si ji nechal v roce 1870 jistý Tobiáš Popper, pak patřila rodině Příbramových. Dnes tu hospodaří Památník národního písemnictví a slibuje autentickou pracovnu spisovatele Ladislava Mňačka.
A samozřejmě dortík (Stalinův) nakonec
A už prohlídkovou stálicí je podbabská zmenšenina Lomonosovovy univerzity – hotel International. Původně se jmenoval Družba, pak Hotel Čedok, po revoluci Holiday Inn, Crowne Plaza, starší generace mu ale jednoduše říkala Stalinův dort. Jedná se o jednu z nejtypičtějších ukázek socialistického realismu v Praze.
Budovu má na svědomí Vojenský projektový ústav pod vedením F. Jeřábka z rozhodnutí tehdejšího ministra obrany Alexeje Čepičky. Stavěla se v letech 1952-56. Kolos má 16 pater, výšku 88 metrů, z toho vlastní objekt měří 67 metrů, kalich deset a hvězda ještě půldruhého metru k tomu. V současné době nabízí 278 plně klimatizovaných pokojů. V rámci návštěvy lze nahlédnout do baru Louise Armstronga či protiatomového krytu v podzemí.
Akce se samozřejmě koná v celé Praze, náš výběr na Prahy 6 a 7 byl zcela náhodný.
Více informací o akci najdete na stránkách: www.openhousepraha.cz .
