Co se může pokazit, pokazí se! Aneb Murphyho zákony nás provázejí vždy a všude

Všichni známe zákony schválnosti. Jejich působení zažíváme téměř každý den. Tak například: umyjeme okna a začne pršet. Nebo si u pokladny vždycky stoupneme do té nejpomalejší fronty. Nebo nám chleba upadne pokaždé namazanou stranou dolů (to by se nakonec dalo vysvětlit tak, že ta namazaná strana je těžší a působením zemské přitažlivosti… Ale jak si vysvětlíme, že se míjíme s protijedoucím autem zrovna v okamžiku, kdy předjíždíme cyklistu? První, co nás napadne je: Prostě Murphyho zákon.

Murphyho zákony označují široké spektrum různých rčení, která se týkají lidského selhání a chybování ve všech oblastech života. Formulováním těchto zákonů schválnosti se proslavil letecký inženýr Edward Aloysius Murphy, který se narodil 11. listopadu roku 1918 v Panamském průplavovém pásmu jako nejstarší z pěti dětí. Po studiích v New Jersey odešel na vojenskou akademii, po jejímž ukončení byl přijat do armády.

V průběhu druhé světové války působil v Číně a Indii, vypracoval se až na hodnost majora. Jako inženýr letectví pracoval na bezpečnostních systémech a experimentoval s vysokorychlostními raketami. Také se zabýval výzkumem vlivu prudkého zrychlení a zpomalení na lidský organismus.

Nejhorší Murphyho zákony aneb to se stalo jako naschvál. Zažili jste tohle?

V průběhu jednoho složitého měření údajně zjistil, že všech šestnáct tenzometrických můstků použitých v pokusné sestavě bylo zapojeno nesprávně, ač všechny bylo možné zapojit pouze dvěma způsoby. A tehdy pronesl svůj památný výrok: „Co se může pokazit, pokazí se.“ Některé historické prameny tvrdí, že téměř vzápětí vznikl v kruzích kolem Murphyho další zákon: „Co se nemůže pokazit, to se také pokazí.“ Obecně se dá říct, že Murphyho zákony vyjadřují obranný postoj člověka, kdy je za všech okolností připraven na tu nejhorší možnou variantu. Dnes jsou přirozenou součástí žití lidí po celém světě a není oblast, pro kterou by neexistovaly.

Namátkou vzpomeneme na některé z nich:

Šéf málokdy přichází brzo. Jenom když ty přijdeš pozdě.
Když ti zbývá pouze jeden hřebík, ohne se.
Když je něco dobré, přestanou to dělat.
Nikdo neposlouchá, co říkáte, dokud neuděláte chybu.
Jednoduché vysvětlení vždy následuje až po složitém řešení.
Jestli se cítíš dobře, uklidni se, ono tě to přejde.
Je velmi jednoduché něco zkomplikovat, zato bývá značně komplikované něco zjednodušit.
Existují dva druhy náplastí: ta, která nejde přilepit, a ta, která nejde odlepit.
Autobus přijede ve chvíli, kdy jsi přesně uprostřed mezi dvěma zastávkami.
Když chceš něco najít, musíš hledat jakoukoliv jinou věc.
Zub rozbolí zásadně v sobotu večer.
Teprve když ses osprchoval, zjistíš, že nemáš ručník.
Když všechno zklame, je třeba přečíst si návod.
Všechny houby jsou jedlé. Některé bohužel pouze jednou.
Při příchodu pacienta do zubní ordinace bolest zubu zázračně ustoupí.
Jestliže jde vše podle plánu, stala se někde chyba.
Přejedeš-li do druhého pruhu, zrychlí se ten, který jsi právě opustil.
Pravděpodobnost, že potkáte cestou z večírku policii je přímo úměrná poměru alkoholu v krvi.
Dokud nepotřebujete odbočit vlevo, je silnice téměř prázdná.
Nedělej domácí úkoly, stejně za něj dostane lepší známku člověk, který ho opsal.
Čím déle čekáš v jedné frontě, tím je vyšší pravděpodobnost, že sis spletl okénko.
Může-li se pokazit více věcí za sebou, pokazí se v nejnevhodnějším pořadí.
Jestliže se nám něco konečně povedlo, v budoucnosti zjistíme, že by bylo lepší, kdyby se to nepovedlo.